ě nepřetržitě Richardův registrátor.
Výsledek pokusů byl tento.
Cena první vůbec udělena nebyla; druhá cena rozdělena byla mezi vynálezce soustav č. 24 a 85, z nichž každý obdržel odměnu 5000 fr. Autorem č. 24 byl Donnely a č. 85 James Proctor. Bezdýmné topení Hawleyovo, zaslané inženýrem C. Kian-dim, zařaděné pod č. 19, obdrželo cenu třetí 2000 fr. Čestného uznání dostalo se Dulacovi, Hinstinovi a Orvisovi, resp. i číslům 26, 47 a 74.
Dovolíme si ještě v krátkosti popsati tato zajímavá šesterá zařízení, jež se sama doporučují pozornosti průmyslníkův i samosprávných úřadův.
Tip: prohlédněte si nové kotle na tuhá paliva za akční ceny.
Topení Donnelyovo
Topení Donnelyovo má za hlavní zvláštnost rošt, jenž jest utvořen dvojí soustavou rour, mezi něž se nasype palivo. Přední soustava tvoří vodorovné roury o větší světlosti, oddělené od sebe řadami plochých příček (viz postranní obrázek); zadní soustava jest utvořena z tenkých svislých rour, jimiž prostupují hořlavé plyny do spalovací komory, vyzděné ohnivzdornými cihlami. Nasýpání paliva děje se volným prostorem, ponechaným nad přední rourovou stěnou, kudy také prostupuje vzduch potřebný ke spalování. Obě rourové soustavy pak slouží ještě k předhřívání vody, kterou přivádí z levého předhřívace širší roura do spodní části rourových soustav, kdežto ohřátá voda uniká užší rourou do předhřívace pravého. Tato odváděcí roura spojuje hořejší konce, roura přiváděcí pak dolejší konce všech rour předhřívacích v roštu.
Palivo, nasypané do prostory mezi oběma soustavami rour, stravuje se zvolna a ssedá se ponenáhlu; horem doplňuje se palivo opět, kdežto popel a struska se vyhrab
Diskuze k článku „Moderní bezdýmné kotle na tuhá paliva“