Historické články: HISTORICKÉ UDÁLOSTI

13. února 1691 se narodil dodnes známý jezuita Matěj Antonín Koniáš. Jak to v jeho době bylo s pálením knih, jaké urážlivé písně při tom byly zpívány a kolik knih páter Koniáš vlastně zničil? Na to se vám odpoví článek z roku 1929.

O obnově Mariánského sloupu v Praze se dnes hodně mluví. Jak byl ale Čechy vnímán v době svého postavení? A mohl po vzniku republiky vůbec Mariánský sloup zůstat na pražském Staroměstském náměstí? To vám prozradí náš text z roku 1918.

Jak za dávných nesvobodných dob Rakousko-Uherska probíhaly v Praze demonstrace? To vám přiblíží historický článek a fotografie z roku 1906.

Jak probíhala poslední jednání před podepsáním příměří, aby mohl být 11. 11. 1918 v 11 hodin dopoledne vyhlášen mír? A jak byl následně všemi lidmi oslavován konec kruté světové války? To vám v textu z roku 1929 přiblíží Dr. Edvard Beneš.

Co lidé v době první republiky věděli o Velké říjnové socialistické revoluci, jejich následcích pro obyvatele Ruska a jak vnímali nebezpečí rozšíření komunistické revoluce do Československa? To vám podrobně popíše historický článek z roku 1919.

Jak se u nás psalo o české šlechtě a její funkci v naší zemi, když už české novináře a humoristy neomezovala rakousko-uherská cenzura? Posuďte to sami podle článku a kreslených vtipů, které vyšly v roce 1918 krátce po vzniku Československa.

Na knize Povídání o pejskovi a kočičce vyrostly celé generace dětí. Knihám vydaným po roce 1948 ale díky cenzorskému zásahu chyběla jedna kapitola, věnovaná prezidentu Masarykovi a vzniku naší republiky. Přinášíme vám jí tak, jak původně v roce 1929 vyšla.

Po vyhlášení Mnichovské dohody musely tisíce lidí opustit své domovy v pohraničí. Co to způsobilo ve zbytku naší republiky, s tím vás seznámí dobový článek z roku 1938.

Po vyhlášení Mnichovské dohody a zabrání našeho pohraničí hledali lidé důvody, proč k něčemu takovému vůbec došlo. S jedním z nich v roce 1938 přišel i náš tehdejší nejvyšší církevní představitel, kardinál Karel Kašpar.