Bazény s umělým vlnobitím, které bavily své návštěvníky už na začátku minulého století

ukové páry se zvláště dobře osvědčil v prvních dnech otevření výstavy, kdy byly ještě chladné dny, a pak ku konci výstavy.

Parní stroj měl výkonnost 100 HP při 125 obrátkách v minutě. Klikový hřídel tohoto stroje poháněl řemenovým převodem hřídel předlohový, na němž byly naklínovány dva řemenové kotouče, které hnaly hřídel mechanismu na tvoření vln. Plechová tělesa, tvaru zřejmého z obr. 2., byla zavěšena tyčemi na klikách tohoto hřídele a pohybovala se při otáčení hnacího stroje nahoru a dolů.

Převod z hřídele parního stroje na ponorné plováky byl tak proveden, že při 125 obrátkách klikového hřídele konaly plováky 18 ponorů v minutě. Basin byl betonový, délky 35 m a šířky 12 m a jeho dno bylo skloněné směrem k ústrojí vlnotvornému tak, že v těchto místech byla hloubka 2,2 m, kdežto na protějším konci měřila pouze několik centimetrů.

Vlny, vzniklé pohybem vody, byly přes 1 m.

Vlny, vzniklé pohybem vody, byly přes 1 m.

Výška tato závisí ovšem na množství vody tělesy vytlačené, na rychlosti pohybu těchto těles, jakož i na sklonu dna a délce basinu. Konstrukci lze provésti na př. i tak, že je možno měniti zdvih těles, a to změnou poloměru příslušných klik, nebo je možno upraviti několik těles samostatně vedle sebe a lze pak některá vypnouti z činnosti; tělesa vlnotvorná nemusí jiti současně dolů a nahoru, ale jedno může druhé předbíhati, atd.

Zkrátka lze vhodnou konstrukcí dosáhnouti vln zajímavých, které se o sebe tříští a způsobují koupajícím příjemný pobyt v lázni. Plavec najde si místo hlubší, neplavec mělčí a každý okřeje pod nárazy vln, jichž příjemný a léčivý vliv jest uznáván předními hygieniky.

V drážďanské plovárně „Undosa“ byly konány četné pokusy, aby se jednak zjistila potřebná výkonnost pro určité vlnobití, jednak souvislost výkonnosti s druhem vzniklých vln. Na základě výsledků těchto zkoušek bude zajisté možno zlevniti ještě pohon. Při zkouškách, které byly konány ovšem v noci, byl zaveden na čas též pohon elektrický, a to jednoduše tak, že se odpojila ojnice parního stroje od kliky a klikový hřídel byl pak poháněn řemenovým převodem od elektromotoru 30 HP, který konal též 125 obrátek v minutě.

Seznalo se, že potřebná výkonnost byla menší, než jak bylo očekáváno, a to asi 25 HP; Spotřeba energie však se pravidelností vlnobití ještě zmenšovala a klesla až na 17 HP, při čemž byl zdvih vlnotvorných těles 720 mm. Zkoušky tedy dokázaly, že spotřeba hnací síly pro umělé vlny není velká, a že lze tedy toto zařízení vlnotvorné umístit bez obavy o finanční úspěch do lázní již zbudovaných, čímž stoupne mnohonásobně návštěva a zvětší se tedy jejich výnosnost.

Stavba lázní „Undosa“ stála 80000 marek, při čemž dlužno podotknouti, že mnozí vystavovatelé přispěli svými výrobky úplně zdarma. Nebýti toho, byl by potřebný náklad při zastavené ploše 58 x 25 m 160.000 marek. Příjmy (jedna koupel stála 1 marku, 6 koupelí 3 marky) činily v květnu, kdy stavba nebyla ještě hotova, takže lázně byly otevřeny až ku konci května, 2435 M, v červnu již 11.786 M, v červenci 28.784 M, srpnu 33.65