Lázně s umělým vlnobitím

Na loňské hygienické výstavě v Drážďanech budila všeobecnou pozornost plovárna „Undosa“, zajímavá tím, že v ní bylo zřízeno umělé vlnobití. Výstavní výbor zařídil tyto lázně na své útraty a ve vlastní režii je vedl. Výsledek byl neočekávaný.

Kde mnozí předpovídali finanční neúspěch, objevil se značný výtěžek, neboť příjmy činily denně až K 2300. Napomáhalo k tomu ovšem parné léto loňské, ale přece se ukázalo, že lázně mohou býti výnosné, když se upraví tak, aby skutečně obecenstvo přitahovaly.

Je to nutné zvláště dnes, kde v každém moderním bytu je koupelna, tak že dnešní lázně vanové nemohou vůbec prosperovati. A v čem záležela přitažlivost oné lázně?

Byla to prostornost basinu, v němž obé pohlaví společně se oddávalo ve dnech teplých i studených, deštivých příjemnému šplouchání umělých vln a za slunečného dne nebylo otupováno o blahodárný účinek palčivých paprsků slunečních. Skotačení koupajících bylo tak lákavé, že galerie, určené pro nekoupající, byly stále přeplněny.

Myšlenka způsobiti umělé vlnobití pravidelným ponořováním tělesa vhodného tvaru do stojaté vody jest od dvorního rady Höglauera. v Mnichově, jemuž byla patentována v Německu říšským patentem v r. 1903 mechanická konstrukce k tomuto účelu; současně byl mu udělen patent v jiných státech.

První pokus podle tohoto patentu byl proveden v r. 1905 v nádržce, upravené v jezeře Starnberském, ale byl velmi drahý, neboť basin, provedený z betonu, a strojní zařízení bylo postaveno na půdě velmi nepříznivé. Kromě toho nebylo zřízeno ohřívání vody, tak že lázně byly vlastně zařízeny jen pro teplé dny letní.

A tu bylo přirozené, že ačkoliv byl v tyto dny nával do lázní, přece se tyto nevyplácely, tak že příjmy nestačily ku krytí umořování a zúročení investovaného kapitálu a výloh provozovacích. Teprve loňská hygienická výstava drážďanská dokázala, že myšlenka lázní s umělým vlnobitím je zdravá a výnosná, ale jen když se provedou lázně tak, aby byly úplně neodvislé od počasí.