Bazény s umělým vlnobitím, které bavily své návštěvníky už na začátku minulého století

esa vhodného tvaru do stojaté vody jest od dvorního rady Höglauera. v Mnichově, jemuž byla patentována v Německu říšským patentem v r. 1903 mechanická konstrukce k tomuto účelu; současně byl mu udělen patent v jiných státech.

První pokus podle tohoto patentu byl proveden v r. 1905 v nádržce, upravené v jezeře Starnberském, ale byl velmi drahý, neboť basin, provedený z betonu, a strojní zařízení bylo postaveno na půdě velmi nepříznivé. Kromě toho nebylo zřízeno ohřívání vody, tak že lázně byly vlastně zařízeny jen pro teplé dny letní.

A tu bylo přirozené, že ačkoliv byl v tyto dny nával do lázní, přece se tyto nevyplácely, tak že příjmy nestačily ku krytí umořování a zúročení investovaného kapitálu a výloh provozovacích. Teprve loňská hygienická výstava drážďanská dokázala, že myšlenka lázní s umělým vlnobitím je zdravá a výnosná, ale jen když se provedou lázně tak, aby byly úplně neodvislé od počasí.

Výstavní lázně byly konstrukcí dipl. inž. H. Recknagela. Původně bylo pomýšleno zbudovati na výstavě velký basin, aby v něm mohly býti pořádány závody.

Inž. Recknagel však navrhl výstavnímu výboru uspořádati v basinu umělé vlnobití a nad ním snímatelnou střechu, tak aby bylo lze používati též lázní slunečných i vzduchových.

Ačkoliv byl tento návrh předsedou sportovního oddělení výstavy velmi podporován, narazil z počátku na nedůvěru výstavního výboru ve finanční úspěch lázní. Myšlenka však zvítězila, ačkoliv obavy o úspěch finanční zůstaly, neboť ku krytí všech potřebných výloh bylo nutno přijmouti za několik měsíců 120.000 korun. Výsledek byl, jak již řečeno, neočekávaný a dokázal, že podobné lázně se musí vypláceti, když jsou zařízeny tak, aby jich bylo možno používati po celý rok.

Strojní zařízení pro umělé vlnobití je celkem jednoduché. Sestává z jednoho nebo několika dutých, plechových těles tvaru klínového, které se na konci nádržky, kde je větší hloubka, svisle pohybují a pravidelně se do vody noří a z ní vynořují. Tím vzniká proudění vody a tvoří se vlny.

Pohon byl parní, neboť výfukové páry se používalo k ohřívání vody v basinu v chladných měsících a k topení lázeňské budovy. Tento způsob zužitkování výf