Bejvávalo.cz

Malujete si doma na Velikonoce tradiční kraslice? Historický článek z roku 1921 vás seznámí s historií pravých českých i moravských kraslic, s nejrůznějšími způsoby jejich výroby i s tím, jak si původní pohanský význam kraslic ke svým potřebám přizpůsobila církev.

Jak chutnal pravý český mazanec, na kterém si o Velikonocích před sto lety pochutnávali naši předci? Vyzkoušejte si to sami a zkuste si upéct velikonoční mazanec podle receptu legendární kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Recept na mazanec pochází z roku 1912.

K Velikonocům patří řada zajímavých lidových zvyků. Jeden podivný velikonoční zvyk, při kterém se vždy poprala česká a německá omladina, vám popíše historický článek z roku 1894. Zajímá vás, proč k tomu docházelo a jaký názor na velikonoční potyčky tehdy měli dospělí obou národností?

Pozor, budou dražší zápalky! Zajímá vás, jako nedozírné následky bude mít zdražení sirek například na zemědělce, milence nebo církev? To vše se dozvíte v humorné básni z roku 1910.

Dnes pokládáme hluboce zmrazené maso za zcela běžnou věc. Před sto lety to byla ale novinka, vyžadující důkladné testování jak z hlediska trvanlivosti mraženého masa, tak i z hlediska možné změny chuti masa po rozmrazení. Článek z roku 1912 vám jeden takový důkladný test přiblíží.

Milujete jedinečnou uměleckou atmosféru Paříže? Článek z roku 1930 vám na krásné epizodě ze života jednoho francouzského bohéma ukáže, jak romantický přístup k životu a lásce tehdy někteří umělci v Paříži měli. Dokázali byste tak žít i dnes?

Sčítání lidu je užitečný nástroj, pomocí kterého se stát může dozvědět řadu potřebných údajů o svých obyvatelích. Při sčítání lidu se ale dá také s řadou údajů manipulovat. Článek z roku 1910 vám ukáže, jaký význam měl při sčítání lidu za časů monarchie takzvaný obcovací jazyk.

Zajímá vás, jak císař František Josef I. zvládal ve vysokém věku 80 let vykonávat svůj úřad? Kdy pravidelně vstával, co jedl a kolik času denně věnoval práci? Všechny tyto zajímavé informace o životě našeho tehdejšího panovníka vám prozradí historický článek z roku 1910.

V dobách Rakousko-uherské monarchie řada Čechů vyrazila do Vídně v marné naději, že tam najdou štěstí a lepší život. Některým se skutečně podařilo tohoto snu dosáhnout a postupně ve Vídni nečekaným způsobem změnili tamní podnikatelské prostředí. Více v článku z roku 1894.

Brutální vražda Anežky Hrůzové, která se odehrála 29. března 1899 v Polné, šokovala celou zem. Z vraždy byl obviněn a při procesu označované jako Hilsneriáda následně odsouzen Žid Leopold Hilsner. Byl ale skutečně vinen? Článek z roku 1907 vám ukáže snahu dokázat jeho nevinu.