Rok 1915: Nezoufejte, pokud vám nechodí zprávy od vojáků z války. Proč má pošta od zajatců z Ruska velké zpoždění?: Dnes je díky mobilům a internetu relativně snadné…
Dnes je díky mobilům a internetu relativně snadné spojit se s vojáky, kteří se účastní vzdálených bojů. V době první světové války byla ale podobná komunikace daleko složitější. Vše se řešilo jen klasickou poštou, navíc kontrolovanou cenzory. Více se o tehdejších problémech dozvíte v článku z roku 1915.
Veselá historka z návštěvy císaře Františka Josefa I. na Moravě a jeho zvláštní slib zemědělcům: Když má „obyčejný člověk“ přivítat významnou…

Veselá historka z návštěvy císaře Františka Josefa I. na Moravě a jeho zvláštní slib zemědělcům

[ rubrika: Zajímavosti | téma: 1910, císař, návštěva, tréma, Morava, Haná ]
Když má „obyčejný člověk“ přivítat významnou návštěvu, tak se to nikdy neobejde bez trémy. A je asi úplně jedno, zda je to dnes setkání s prezidentem, nebo kdysi setkání s císařem a králem. Článek z roku 1910 vás seznámí s tím, co veselého díky trémě kdysi zažil císař František Josef I. při návštěvě Hané.
Učitelé v roce 1860: Jak si může chudý učitel přivydělat ke svému platu a co by naopak pro peníze dělat neměl?: Povolání učitele nikdy nebylo spojené s velkou…

Učitelé v roce 1860: Jak si může chudý učitel přivydělat ke svému platu a co by naopak pro peníze dělat neměl?

[ rubrika: Rodina, móda a životní styl | téma: 1860, učitelé, peníze, zaměstnání, výplata ]
Povolání učitele nikdy nebylo spojené s velkou výplatou a bohatstvím. Proto bylo už v dávných časech pro učitele důležité znát vhodný způsob, jak si ke svému platu přivydělat. Text z roku 1860 vám prozradí, jaké vedlejší práce byly tehdy pro učitele vhodné a čím si učitel naopak přivydělávat rozhodně neměl. Učitelé v roce 1860: Jaké jsou doporučené a naopak nevhodné způsoby přivýdělku pro chudé učitele?
Rok 1937: Nepozorný železničář a jeho štěstí v neštěstí: Práce na železnici je někdy smrtelně nebezpečná,…

Rok 1937: Nepozorný železničář a jeho štěstí v neštěstí

[ rubrika: Železnice | téma: 1937, železnice, nehoda, štěstí, nádraží, vlak ]
Práce na železnici je někdy smrtelně nebezpečná, protože rozjetá lokomotiva vážící desítky tun prostě neodpouští lidské chyby. Přesto se ale občas i na železnici stane šťastná náhoda, při které se železničář doslova „podruhé narodí“. Jeden takový šťastný případ z Rýmařova vám popíše článek z roku 1937.
Letní čas v roce 1916: Proč se u nás letní čas zaváděl a kdo proti němu nejvíce protestoval?: Patříte mezi příznivce nebo odpůrce letního času?…

Letní čas v roce 1916: Proč se u nás letní čas zaváděl a kdo proti němu nejvíce protestoval?

[ rubrika: Zajímavosti | téma: 1916 ]
Patříte mezi příznivce nebo odpůrce letního času? Humorně ladění článek z roku 1916 vás seznámí s tím, proč byl tehdy u nás v tomto válečném roce letní čas poprvé zaváděn a jak na to reagovala tehdejší veřejnost. Seznámí vás také s nečekanými největšími odpůrci letního času a s jejich podivnými důvody.
Jaký je rozdíl mezi „ženou“ a „ženskou“? Dodnes platné zamyšlení z roku 1925 vám to s nadhledem vysvětlí!: Podle některých mužů je žena anděl, podle jiných je…

Jaký je rozdíl mezi „ženou“ a „ženskou“? Dodnes platné zamyšlení z roku 1925 vám to s nadhledem vysvětlí!

[ rubrika: Rodina, móda a životní styl | téma: 1925, ženy, manželství, vztahy, humor ]
Podle některých mužů je žena anděl, podle jiných je naopak „vlkem v rouše beránčím“. Tak čím tedy ženy doopravdy jsou? Vtipné a dodnes platné zamyšlení nad touto zajímavou stránkou ženské povahy vám přináší autorka v textu z roku 1925.
Železnice v roce 1911: Kde mají v Evropě nejlevnější jízdenky a kde je jízda vlakem nejdražší?: Cestujete rádi vlakem? Libí se vás ceny, které u nás…

Železnice v roce 1911: Kde mají v Evropě nejlevnější jízdenky a kde je jízda vlakem nejdražší?

[ rubrika: Železnice | téma: 1911, železnice, vlak, jízdenky, cena, Evropa ]
Cestujete rádi vlakem? Libí se vás ceny, které u nás platíte za jízdenky? Zajímavý pohled do historie železnice a cen jízdenek vám nabízí historický článek z roku 1911. Navíc tam najdete i informaci o jedné zajímavé cenové akci anglické železnice, která bychom jistě jako cestující ocenili i dnes.
Jaký byl život ve vyhnanství kdysi všemocného tureckého sultána Abdula Hamida II.?: Sultán Abdul Hamid II. byl kdysi všemocným pánem…

Jaký byl život ve vyhnanství kdysi všemocného tureckého sultána Abdula Hamida II.?

[ rubrika: Významné osobnosti | téma: 1911, sultán, Turecko, vězení, revoluce ]
Sultán Abdul Hamid II. byl kdysi všemocným pánem Turecka. V roce 1909 byl ale sesazen a poslán do vyhnanství. Zajímá vás, jak si tento bývalý turecký sultán následně žil? Jedinečnou ukázku života svrženého vůdce vám přináší očitý popis novináře, který ho v jeho luxusním vězení v roce 1911 navštívil.
Starý ruský vtip jako důkaz, že v Rusku se o počtu mrtvých vojáků lhalo vždycky: Zdá se vám zvláštní, jak moc se rozcházejí počty…

Starý ruský vtip jako důkaz, že v Rusku se o počtu mrtvých vojáků lhalo vždycky

[ rubrika: Válka, zbraně a vojenství | téma: 1915, Rusko, armáda, vojáci, pravda ]
Zdá se vám zvláštní, jak moc se rozcházejí počty padlých ruských vojáků na Ukrajině podle Moskvy a podle Kyjeva? Není to nic nového. Jeden velmi starý vtip vám ukáže, že hrátky s počty zabitých ruských vojáků patří k ruské válečné tradici už z časů dávných carů. Vtip byl u nás zveřejněn v roce 1915.
Život Židů v českých zemích po třicetileté válce: zažívali útlak a nenávist od vrchnosti i obyčejných lidí: Nenávist k Židům rozhodně nezačal až Hitler před…

Život Židů v českých zemích po třicetileté válce: zažívali útlak a nenávist od vrchnosti i obyčejných lidí

[ rubrika: Zajímavosti | téma: 1890, židé, antisemitismus, třicetiletá válka ]
Nenávist k Židům rozhodně nezačal až Hitler před rozpoutáním druhé světové války. Text z roku 1890 vám ukáže, jak se v Čechách žilo Židům před několika staletími po skončení třicetileté války. Ani tehdy tu neměli lehký život, nicméně podle dobového článku měli na takovém postavení podíl i sami Židé.
Listování: předcházející  | 54 | 55 [ 56 ]  57 | 58 další
Celkem 456 stránek, zobrazit první nebo poslední stránku.


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2026 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.

Nastavení soukromí a cookies