Historické články: ZAJÍMAVOSTI

Hlavní lustr v Národním divadle má průměr 3 metry, je vysoký 5,5 metru a je osazen 223 žárovkami. Jak je tento „drobeček“ o váze necelých 2 tun zajištěn, aby nemohl při představení spadnout do zaplněného hlediště? Historický článek z roku 1896 vám zabezpečení lustru Národního divadla podrobně popíše.

Vadí vám současná protikuřácká kampaň? V tom případě vás asi překvapí, že i v dobách před 150 lety bylo kouření cigaret pokládáno za něco, co nepatří do „lepší společnosti“ a co řada tehdejších významných osobností odsuzovala. Více v článku z roku 1908.

Máte rádi cirkus a líbilo by se vám přímo cirkus provozovat a jezdit s ním po celém světě? Historický článek z roku 1935 vám prozradí, kolik peněz tehdy podobným způsobem dokázali někteří majitelé cirkusů vydělat peněz a jak na tom byly jejich výdělky ve srovnání s divadelníky.

Arabové jsou známí jako velcí milovníci intenzivních vůní. Historický článek z roku 1925 vás seznámí s tím, jak to u nich chodilo s parfémy a také s tím, jak bylo tehdy mezi Araby oblíbené zdobení svého těla i zvířat dodnes populárním „dočasným tetováním“ pomocí heny.

Díky globálnímu oteplování je počasí stále nevyzpytatelnější a ani meteorologové se svými satelity a počítači nedokážou přesně předpovědět, kdy sucho vystřídá prudký déšť. Historický článek z roku 1898 vám popíše jednu z možností, jak by se problémy s počasím daly řešit. Tedy, pokud věříte na magii.

Zamysleli jste se někdy nad tím, čím se platilo před zavedením peněz? Zdaleka to nebylo jen zlato, jak si dnes mnoho lidí myslí. Zajímavý článek z roku 1925 vás seznámí s tím, kde ve světě se jako platidlo místo peněz používalo například víno, pepř nebo dokonce lidské lebky.

Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště, na kterém je pohřbeno přibližně 2 miliony zesnulých. Historický článek z roku 1930 vás seznámí s tím, kdy a za jaké mimořádné události byly Olšanské hřbitovy otevřeny, ale i s tím, proč musí být toto největší české pohřebiště uzavřeno.

Některá slova bereme jako natolik obyčejná, že ani nepřemýšlíme nad jejich původem. Přitom je to rozhodně škoda. Zajímá vás, jaký národ pojmenoval kravatu? Nebo že název oblíbeného grogu vznikl jako pomsta pro nenáviděné pití? To vše a mnohé další vám prozradí článek z roku 1925.

Dnes se nám zdá žvýkání žvýkaček jako běžná záležitost, kterou občas provozují děti i dospělí. Jak vám ale ukáže článek z roku 1925, tak tehdy se u nás ani přes veškerou reklamu žvýkačky ještě neprosadily. K velké oblíbenosti u nás přispěli až o hodně později američtí vojáci na konci druhé světové války.