Prach ve městech
V tomto časopise bylo již v minulém ročníku popisováno, jakým zlem jest prach, usazující se z kouře a z roztříštěných odpadků, volně plovoucích vzduchem, a byla popsána některá odprašovací zařízení, mezi nimiž na prvém místě byl uveden odprašovací přístroj elektrostatický.
Pokusy bylo zjištěno, že z kouře usazují se v městech tuny prachu na ploše jednoho hektaru, a proto bylo studováno podrobněji složení kouře, který není jen mrakem nepatrných úlomků uhlí, unášených do atmosféry plyny, vzniklými spalováním. Kouř tvoří nejen pevné zlomky uhelné, ale i sloučeniny chemické, kyselé i zásadité.
Anhydrid sírový, který vzniká spalováním síry a sirnatého uhlí, je sice čirý plyn, avšak jakmile se setká s nepatrnou stopou čpavku, jenž je v atmosféře vždy obsažen, ihned se sráží v bělavý oblak. Protože oba plyny se vyskytují v prostředích, kde se spaluje uhlí, nastává vždy sražení anhydridu sírového.
Atmosféra velkých měst jest ostatně pravou továrnou na výrobu chemických sloučenin nejrozmanitějšího druhu. Obsahuje vždy nepostřehnutelné stopy fenolu, který může dokonce býti i příčinou odporné příchuti některých vod, neboť jak angličtí učenci Adams, Race a Houston dokázali, stačí přimísiti vodě toliko milioninu objemu fenolu, aby nabyla nesnesitelně odporné chuti po jodoformu. Francouzští učenci ďArsonval a Bordas zjistili, že v některých obdobích je v severní části Paříže vzduch tak prosycen kouřem, obsahujícím splodiny fenolové, že voda ze Seiny nebo Marny, sterilisovaná chlorem, dostává patrnou příchuť po jodoformu.
Tyto okolnosti mají ovšem velký význam se stanoviska zdravotnictví, a studium účinku vdechovaného kouře a prachu ukázalo, že prach, který vniká do sliznic a průdušek, nejen že dráž
Diskuze k článku „Znečištění vzduchu ve městech“