Rok 1921: Farmáři chudnou, zatímco dělníci bohatnou. Vyvolá tento stav revoluci?

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Lidové noviny - 1921, autor neuveden.
Práce v zemědělství většinou není něco, co člověk dělá jen kvůli penězům a zisku. Přesto si ale i farmáři a další zemědělci samozřejmě zaslouží náležitou odměnu za svou práci. Historický článek z roku 1921 vás seznámí se složitou situací, v jaké se tehdy v USA ocitli tamní zemědělci.
Následující text pochází z roku 1921

Američtí farmáři a revoluce.

Není daleka doba, kdy Amerika nebude vůbec moci vyvážet potravin. Ukazuje se, že americký farmář brzy nebude schopen konkurence s cizinou.

Jako většina obyvatelů Spojených Států domnívali se i farmáři, že jim nic není do toho, co se děje jinde. Za války měli úžasné výdělky a soudili, že i po válce bude takový nedostatek všeho, že Spojené Státy zůstanou i dále jediným útočištěm a pšenice že pokvete všem.

Neklamali se pro první rok po válce. Když však se Spojené Státy vyzuly ze vší účasti na znovuvybudování Evropy, nastal obrat. Ten postihl netoliko zemědělce, nýbrž i dělníka. Kdežto však dělník reagoval hubováním na »systém«, na zrušení státního obhospodařování a na jiná podobná hesla, začali se rolníci, věc to dosud u nich nevídaná, organisovati, organisováni počali uvažovati o nepoměru mezi městem a venkovem.

I seznali, že dělník ve městě při mnohem kratší době pracovní vydělává si na úroveň životní značně vyšší, než jest možno nejpřičinlivějšímu venkovanu. Farmáři, srovnávajíce cenu tuny pšenice s cenou tuny ocele, vypočítali, co stojí ta a co ona. Zdá se, že posud americký farmář nebyl poměry nucen prováděti takové výpočty; vedloť se mu dobře i bez nich.

Zdá se ostatně také, že povšechná informovanost amerického farmáře není taková, aby nahlédl, že žádaje, aby Francii byl znemožněn vývoz jejích vín, nemůže očekávat, že bude Francie míti zač kupovat jeho pšenici. Z této neinformovanosti připojil se ke všeobecnému volání po zvýšení cel. Cla byla zvýšena, ale zlaté časy se nevrátily ani farmáři ani dělníkovi.

A tu se rozhodl farmář, že městský dělník, který poměrně tak snadno a tolik vydělává, jest na prvém místě povolán aby vyrovnal protivu mezi městem a venkovem. Rozhodnutí to bude míti dle všeho následky dalekosáhlé.

Stoupnou-li ceny výrobků hospodářských, stoupne i životní úroveň venkova a venkov, z něhož posud obyvatelstvo prchalo do měst, nabude nové přítažlivosti, a bude při větším počtu pracovních sil i více vyráběti; maje přebytky, bude je moci opět vyměňovali za zboží z ciziny.

Sezná tak, že blahobyt jeho nezávisí ani od cizí emigrace, ani od městského proletariátu ani od kapitalistického režimu Spojených Států, nýbrž že moc jest vložena do vlastních jeho rukou. A dojde-li ve Spojených Státech k revoluci, nebude to jiná než tato.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1921, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. října 2023


Diskuze k článku „Rok 1921: Farmáři chudnou, zatímco dělníci bohatnou. Vyvolá tento stav revoluci?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.