Drak ve službách meteorologie (1904)
původně vyšlo: Epocha 1904, autor AI. Tvrdý.

Zajímalo by Vás co používali meteorologové pro své předpovědi počasí před vynálezem satelitů a letadel? Jestli Vás napadly balóny tak chyba, intenzivně se využívali létající draci na laně. Například již v roce 1900 bylo díky drakům možné provést měření ve výšce neskutečných 4876 metrů! Pokud Vás zajímají podrobnostech o takto výkonných meteorologických dracích, ale i minulost a 'budoucnost' letecké techniky využívané k předpovídání počasí tak pokračujte čtením článku z roku 1904.

Francouzský skříňovitý drak. - klikněte pro zobrazení detailuFrancouzský skříňovitý drak. Draka zná dozajista každý již od útlého mládí; je to dětská hračka kterou si naše mládež na podzim krátí dlouhou chvíli. Snad mnohý z čtenářů těchto řádků také »lítal« za dob své mladosti s drakem po polích a strništích daleko od města a od zraků rodičů, avšak žádného snad tehdy nenapadlo, že se tato hříčka stane někdy hledanou a neocenitelnou pomůckou při pozorování vyšších vrstev ovzduší, nebo že se dokonce někdy stane vzorem, dle kterého se budou lidé pokoušet o sestrojení moderního létadla.

Náš obyčejný papírový drak není však původu evropského; Je to vynález Malajů, a zvláště v Číně a Žapanu je velice rozšířen. Do Evropy přivezli draka v dávnověkosti kupci, kteří dojížděli do Číny a Indie pro koření, hedvábí, koberce a podobné zboží. Dokud se drak neužíval pro účely vědecké, neměl u nás valný význam; byl pouhou dětskou hrou, a proto se také nevyskytly žádné nové tvary draků lišící se ode známých tvarů obvyklých, z nichž jsou nejužívanější obdélníkový, čtvercový a hruškovitý.

Aby se drak mohl klidně a nehybně vznášet ve vzduchu, je třeba, aby měl přítěž čili »ocas«, jenž musí být as šestkrát tak dlouhý jako je délka celého draku. Je-li ohon ten delší, pak drak nevzlétne; je-li kratší dělá pak drak ve vzduchu »kotrmelce« a tluče »čelem« do země — abychom zde hned vyčerpali celou lidovou terminologii tohoto oboru.

Jak vidět, má náš evropský drak mnohé vady; proto se nyní užívá pro účely vědecké skoro výhradně draků t. zv. čínských, kteří jsou konstruováni tak, že plocha, do níž se vítr opírá, je využitkována až do krajnosti. Malajští draci jsou tedy mnohem stabilnější a mají mnohem větší stoupavost, pročež nepotřebují, žádnou přítěž; jsou to vesměs draci bezocasí.

Prvý kdo užil draka pro účely vědecké byl Franklin (1752), jenž, jak známo, dokazoval, že elektrická jiskra vyvozená uměle a blesk jest jedno a totéž. Franklin pustil k oblakům draka opatřeného železným hrotem, ke kterému byl připevněn tenký měděný drát vpletený do provázku, na němž byl drak přivázán. Provaz byl připevněn ke měděné kouli nasazené na isolované tyči. Když se nyní Franklin dotýkal koule té opět druhou koulí vodivě spojenou se zemským povrchem, přeskakovaly mezi oběma koulemi jiskry. Pokusem tím dokázal Franklin skvěle svoji theorii o atmosférické elektřině.

Na pokusy Franklinovy se však zazapomnělo, a žádný se jimi nezabýval; když pak sestrojeny ballony, obrátily se zraky všech přirozeně k této novince. Horní vrstvy ovzduší byly pak zkoumány tím způsobem, že pouštěny ballony se samočinně zapisujícími přístroji, a dosaženy tak pěkné výsledky. Leč způsob tento je velice drahý, neboť se třetina ballonů vůbec ztrácí, a mnoho přístrojů bývá pádem ballonu na zem poškozeno. Proto není divu, že se v poslední době hleděl tento způsob výzkumů vyšších vrstev vzduchových nahradit něčím jiným, levnějším. A na to se právě nejlépe hodí náš drak.



Článek 'Drak ve službách meteorologie (1904)' je rozdělen na více kapitol
  1. Historie draků
  2. Využití draků při meteorologických měřeních
  3. Pokusy s létajícími stroji a budoucnost letadel
  4. Kompletní fotogalerie k článku
»




Debata k článku 'Drak ve službách meteorologie (1904)'
originální zdroj, ze kterého tento historický článek pochází:
Epocha 1904, autor AI. Tvrdý.


datum digitalizace a zveřejnění historického článku na internetu:
17. července 2012





vytisknout článek

Reklama






Fotogalerie

Hledání


Reklama

Facebook

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Bejvávalo.cz
Návod naleznete zde.
Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme tak, jak byly sepsány v době původního vydání.
Nejsou na nich prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

© 2011 - 2017 Bejvávalo.cz - další publikování a šíření obsahu serveru je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Bejvávalo.cz