Předchůdci meteorologických satelitů - draci

původně vyšlo: Epocha 1904, autor AI. Tvrdý.
Podzim je doba pouštění draků. Kromě dětí ale s draky létali meteorologové a díky nim dokázali už v roce 1900 provést měření ve výšce neskutečných 4876 metrů! Více v článku z roku 1904.

listování v kapitolách článku 'Předchůdci meteorologických satelitů - draci'
  1. Historie draků
  2. Využití draků při meteorologických měřeních
  3. Pokusy s létajícími stroji a budoucnost letadel
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »

Draka zná dozajista každý již od útlého mládí; je to dětská hračka kterou si naše mládež na podzim krátí dlouhou chvíli. Snad mnohý z čtenářů těchto řádků také »lítal« za dob své mladosti s drakem po polích a strništích daleko od města a od zraků rodičů, avšak žádného snad tehdy nenapadlo, že se tato hříčka stane někdy hledanou a neocenitelnou pomůckou při pozorování vyšších vrstev ovzduší, nebo že se dokonce někdy stane vzorem, dle kterého se budou lidé pokoušet o sestrojení moderního létadla.

Náš obyčejný papírový drak není však původu evropského; Je to vynález Malajů, a zvláště v Číně a Žapanu je velice rozšířen. Do Evropy přivezli draka v dávnověkosti kupci, kteří dojížděli do Číny a Indie pro koření, hedvábí, koberce a podobné zboží. Dokud se drak neužíval pro účely vědecké, neměl u nás valný význam; byl pouhou dětskou hrou, a proto se také nevyskytly žádné nové tvary draků lišící se ode známých tvarů obvyklých, z nichž jsou nejužívanější obdélníkový, čtvercový a hruškovitý.

Aby se drak mohl klidně a nehybně vznášet ve vzduchu, je třeba, aby měl přítěž čili »ocas«, jenž musí být as šestkrát tak dlouhý jako je délka celého draku. Je-li ohon ten delší, pak drak nevzlétne; je-li kratší dělá pak drak ve vzduchu »kotrmelce« a tluče »čelem« do země — abychom zde hned vyčerpali celou lidovou terminologii tohoto oboru.

Jak vidět, má náš evropský drak mnohé vady; proto se nyní užívá pro účely vědecké skoro výhradně draků t. zv. čínských, kteří jsou konstruováni tak, že plocha, do níž se vítr opírá, je využitkována až do krajnosti. Malajští draci jsou tedy mnohem stabilnější a mají mnohem větší stoupavost, pročež nepotřebují, žádnou přítěž; jsou to vesměs draci bezocasí.

Prvý kdo užil draka pro účely vědecké byl Franklin (1752), jenž, jak známo, dokazoval, že elektrická jiskra vyvozená uměle a blesk jest jedno a totéž. Franklin pustil k oblakům draka opatřeného železným hrotem, ke kterému byl připevněn tenký měděný drát vpletený do provázku, na němž byl drak přivázán. Provaz byl připevněn ke měděné kouli nasazené na isolované tyči. Když se nyní Franklin dotýkal koule té opět druhou koulí vodivě spojenou se zemským povrchem, přeskakovaly mezi oběma koulemi jiskry. Pokusem tím dokázal Franklin skvěle svoji theorii o atmosférické elektřině.

Na pokusy Franklinovy se však zazapomnělo, a žádný se jimi nezabýval; když pak sestrojeny ballony, obrátily se zraky všech přirozeně k této novince. Horní vrstvy ovzduší byly pak zkoumány tím způsobem, že pouštěny ballony se samočinně zapisujícími přístroji, a dosaženy tak pěkné výsledky. Leč způsob tento je velice drahý, neboť se třetina ballonů vůbec ztrácí, a mnoho přístrojů bývá pádem ballonu na zem poškozeno. Proto není divu, že se v poslední době hleděl tento způsob výzkumů vyšších vrstev vzduchových nahradit něčím jiným, levnějším. A na to se právě nejlépe hodí náš drak.


listování v kapitolách článku 'Předchůdci meteorologických satelitů - draci'
  1. Historie draků
  2. Využití draků při meteorologických měřeních
  3. Pokusy s létajícími stroji a budoucnost letadel
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »

Původní zdroj historického článku:
Epocha 1904, autor AI. Tvrdý.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
23. října 2017


Diskuze k článku „Předchůdci meteorologických satelitů - draci“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.