Jak Arabové zachránili vědu v době, kdy se Evropa propadla do barbarství?

Astronomové v observatoři v Instambulu.
Kresba z 16. století
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Arabové a alchymie

Když stěhováním národů a zkázou říše římské roku 476 po Kristu celý západní svět se sřítil, a smutná stoletá přestávka v duševním životě Evropy nastala, ARABOVÉ, národ plný ohně a síly, ale také plný bujné fantastiky, v 7. století zaplavili Egypt a rozšířili panství své ve starých sídlech vzdělanosti v přední Asii, severní Africe a Španělsku, a tito Arabové, dědicové ducha i kultury staré, převzali i alchemii, předmět tak lákavý, ba i v posledních staletích první dekady našeho letopočtu jsou oni předními jejími pěstiteli, tak že neprávem alchemie za jejich vynález se pokládá.

Jest podivno, že tento národ původně vědám cizí v době, kdy ve většině zemí evropských vzdělanost byla na nejnižším stupni a vše pod tíhou následků pochodících ze stěhování národů úpělo, se ujal věd a pěstoval je s neobyčejným zdarem.

Sbírka spisův alchemistů arabských, tak zvaných arabistů nalezá se v encyklopaedii: ,,Khitab-al-Fihrist“, jež byla psána kolem 235 hedžry (roku 850 po Kristu). Zachovala se nám též technologie Salmanesa s kapitolou velmi zajímavou o úpravě perel a bělení jejich.

Vliv arabský ve vývoj chemie jest ze jmen dosud užívaných patrným: alchemie, alambik, alkohol, kdež člen arabský al se udržel.

Po podmanění Španěl na začátku osmého století po Kristu, roku 711 v sedmidenní bitvě u Xeres de la Frontera a založení kordovského kalifátu setkáváme se s vysokými školami arabskými v Kordově, Seville a Toledě, kamž přicházeli mužové z Francie, Italie, Německa, aby se zde vzdělali v lékařství, hvězdářství, počtářství a chemii.

Bagdadská škola v Asii, akademie, kterou založil Kalif Al Masur, jehož nástupce Harun Al Rašid nabyl učeností svou pověsti světové, byla světoznámá a je to nejstarší arabské vysoké učení, dle něhož zřízena byla universita v Kordově, Seville a Toledě. Ze Španělska přešla potom alchemie do sousední Francie, dále do Anglie a Německa; v Německu kvetla zvláště od počátku třináctého století.

Z vysokých škol arabských prýštila vzdělanost do západní Evropy.