Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1918: Obří vlastenecká manifestace na Bílé hoře, zakončená strhnutím Marianského sloupu

původně vyšlo: Národní listy - 1918, autor neuveden.
Bitva na Bílé hoře byla událost, která na dlouhá léta ovlivnila život v naší vlasti. Na podzim roku 1918 byla na její připomínku Sokolem a dalšími organizacemi uspořádána velká národní manifestace, symbolizující jednotu národa a naději do budoucna. Co se tam odehrálo a proč byl na jejím konci zbořen Marianský sloup?


První radostná pouť na Bílou Horu.

Včera odpoledne socialistické organisace a Sokolstvo z Prahy a okolí uspořádaly velkolepou manifestaci na oslavu samostatného státu československého na Bílé Hoře.

Osmý listopad roku 1620 jest odčiněn, bezpráví, zločiny a potupa tří set let jsou smyty. Jasný podzimní den s mírnou září sluneční byl neobyčejně přízniv manifestaci, tisíce a desetitisíce proudily mohutným tokem od Prahy, slabší průvody a zástupy přicházely od severu a západu, a všechny ty obrovské davy slily se v jediné rozvlněné moře lidstva na pláni bělohorské.

Přišly dělnické organisace, jednoty sokolské, havíři z Nučicka i horníci kladenští, v temných zástupech zapestřily se národní kroje dívek. Byl to opravdový tábor národní, tábor mužů, žen i dětí. Nad hlavami množství vznášela se radost a pokojný oddech lidu, kterému spadly okovy.

Prapory vlály vzduchem, prapory všech barev slovanských a spojeneckých. Ta pláň bělohorská, jindy tesklivá a pochmurná, včera jako zázrakem se proměnila: zmizely přízraky běd, hanby a ponížení, a v duších všech přítomných jásala slavnost vzkříšení.

A rádi bychom řekli ještě: svátek smíření. Nebyli jen sami dělníci mezi manifestanty, ale sami Češi. Občané jednoho státu, lidé téže krve, byť různých vrstev sociálních, všichni cítili a byli si vědomi, že pohroma lipanská ani bělohorská nesmí se opakovati za žádnou cenu a že mladý stát bude síliti a zkvétati jen bratrstvím a solidaritou všech občanů.

Tím duchem nesly se celkem všechny řeči, promluvené se šesti tribun.

Průběh tábora.

Účast na táborech odhadována na 150.000 osob. Největší tábor konal se u Malého Břevnova, kde promluvili řečníci s prvé tribuny, v místech, kde do posledního muže r. 1620 bránili se Moravané.

Promluvil tam posl. Stříbrný, jenž ve své řeči, na podkladě historickém vybudované, přešel k úkolům demokratické vlády v našem samostatném státě. Osud národa českého byl rozhodnut již bitvou u Lipan, a Bílá Hora byla jen logickým toho důsledkem.

Nechceme-li, aby se tato historie opětovala, musí vytoužený český stát býti spravedlivý ke všem, musí býti útočištěm pracujícího lidu. To neznamená destrukci, uvolnění, ale výzvu k tvůrčí práci. Zvláště zdůrazňoval, že kdysi viděli jsme v bolševismu poslední zoufalý prostředek, ultima ratio rozkladu proti nenáviděnému Rakousku.

Dnes nám není potřebí tohoto prostředku, Rakouska není, a bylo by těžkým zločinem, kdyby někdo nezodpovědnými činy v zárodku podlamoval sílu českého státu. (Nejživější souhlas.) Třeba však trpělivosti. Stojíme na stráži v Nár. výboru a nemusíme se obávati nespravedlnosti sociální.

A třeba počíná hořeti u sousedů v Německu a jiskry světového požáru k nám zalétají, zachovejme klid, jímž imponujeme, takže i v zněmčeném území prosí nás o pomoc, kde jako legální činitel jsme ochotni učiniti pořádek k udržení pokoje ve vlastním státě.

Vzpomenuv T. G. Masaryka, vyzývá strhujícími slovy k brzkému dokonání toho, co slavně bylo započato; ale staň se tak v klidu. Stát náš dává v ochranu vlastní ukázněnosti uvědomělého pracujícího lidu. Když stišily se souhlasné projevy, zapěna národní hymna „Kde domov můj?".

Pak promluvil občan Grunel za centralisty a posl. Udržal, jenž vyzýval české zemědělce, aby s největší obětavostí poskytli českému lidu potraviny.

S druhé tribuny promluvili posl. Němec, posl. Slavíček, red. Stivín, posl. Bechyně, Němeček a Eksteinová.

Na třetí tribuně (proti býv. klášteru) mluvil obč. R. Laube, na čtvrté posl. Tomášek a obč. Zemínová, na páté (na vojen. cvičišti) mluvili posl. Svěcený, red. Špatný, občan Hauf, za české vojíny p. Hurych, a k závěru obč. Klečák. Na šesté tribuně (nad úbočím motolským) mluvili obč. Čižinský, red. Škatula, obč. Veselý a obč. Johanis.

Manifestační průvod do Prahy.

Po ukončení táborů soustředili se jich účastnící u letohrádku Hvězdy, kde před zdí obory zástup studentů za zvuků smutečního pochodu pálil lepenkovou rakev s nápisem: „Pošla černožlutá bestie“.

Za neustávajícího jásotu nastoupen zpáteční pochod několikerým směrem ku Praze, kam zástupy dorazily k večeru. Bouře nadšení též propukla u vojenského velitelství, kde vzdán hold české armádě.

Průvod ubíral se pak na Staroměstské náměstí, jež naplnil za zpěvu vlasteneckých písní.

Tam lid, chtěje dáti výraz své nenávisti k Habsburkům, i zjednati zadostiučinění za potupu svého národa, strhl marianský sloup, který byl zbudován na popud Ferdinanda III. r. 1650 na poděkování, že Praha r. 1648 se ubránila Švédům, a jemuž byl vzorem mariánský sloup v Mnichově, postavený r. 1638 na poděkování vévody Maxmiliána za vítězství na Bílé Hoře.

Po demolování sloupu, o němž dále píšeme, zástupy za zpěvu se rozcházely.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1918, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. listopadu 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz





Debata k článku Rok 1918: Obří vlastenecká manifestace na Bílé hoře, zakončená strhnutím Marianského sloupu


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.