Rok 1931: Mrtví na demonstraci v Duchcově. Za střelbu do dělníků nemůže prezident, ale komunistický senátor!

rubrika: historické články / historické události, původně vyšlo: Lidové noviny - 1931, autor ad.
V souvislosti s dnešní manifestací v Praze je dobré si připomenout jinou protestní událost, která se odehrála odehrála 4. února 1931 v Duchcově. Ohledně Duchcovské stávky s tragickými následky totiž dodnes koluje prohlášení, které jasně určuje viníka: „Prezident Masaryk nařídil střílet do dělníků!“ Přinášíme vám dva dobové články, vydané ihned po událostech v Duchcově, které vám ale na základě očitých svědectví představí úplně jiný průběh události. Kdo zmanipuloval dělníky a proč došlo ke střelbě a mrtvým? Mohl na tom mít nějaký podíl prezident Tomáš Garrigue Masaryk?
Následující text pochází z roku 1931


vydáno 4. února 1931 odpoledne:

Krvavé demonstrace v Duchcově

Čtyři mrtví, čtyři těžce ranění. Podněcovatel komunistický senátor zatčen.

Dnes odpoledne svolali komunisté na Velké náměstí v Duchcově tábor lidu o nezaměstnanosti. Tábor byl zakázán a náměstí bylo obsazeno četnictvem. Stejně byly obsazeny i hlavní silnice, vedoucí do Duchcova, protože komunisté agitovali pro účast i v okolních obcích.

Z obce Ledvice vede silnice, do Duchcova, ústící před železničním viaduktem. Ústí silnice bylo obsazeno 10člennou četnickou hlídkou pod vedením četnického praporčíka.

K tomuto malému kordonu přitáhl o 15. hodině shluk přespolních demonstrantů, odhadovaný úřední zprávou na 500 lidí. Demonstranti byli vedeni komunistickým senátorem, 52letým horníkem Petrem Stránským.

Podle úřední zprávy neuposlechli demonstranti výzvy k rozchodu a odchodu a senátor Stránský nabádal demonstranty, aby následovali jeho příkladu a odzbrojili četníky. Sám při tom uchopil karabinu jednoho z četníků.

I někteří jiní demonstranti chápali se četnických karabin. Úřední zpráva sděluje, že pět napadených četníků užilo při početné přesile demonstrantů střelné zbraně. Na dotaz bylo okresní správou politickou potvrzeno, že nešlo o salvu, ale o pět ojedinělých výstřelů.

Po střelbě rozprchli se demonstranti až na senátora Stránského, jenž byl zadržen a zatčen a odevzdán do vazby soudu, protože se imunita nevztahuje na zločiny, při nichž byl člen Národního shromáždění zastižen in flagranti.

Na silnici před kordonem zůstalo ležet osm mužů. Všichni byli převezeni do nemocnice. Jeden ze zraněných, v němž později zjištěn 26letý kočí Josef Studnička z Břežánek, při dopravě podlehl střelné ráně, která jej zasáhla do břicha.

V nemocnici zemřel pak rovněž na průstřel břicha 19lety dělník Antonín Zeithammer z Hostomic. V 21:30 hod. podlehl třetí zraněný z demonstrantů, a to dělník Lamač vnitřnímu krvácení, způsobenému průstřelem břicha.

Pět minut nato konstatoval lékař smrt i čtvrté oběti demonstrací, dělníka Kadlece. Kadlec, jenž utrpěl střelou roztříštění levého stehna, byl sice operován a noha mu byla amputována, přes to však podlehl svému zranění.

V ošetřování v nemocnici zůstali tito ranění: 30letý V. Skuthan z Bíliny, bratři 22letý Evžen a 35letý Gustav Syřiště z Hostomic a Antonín Kraus z Ledvic. Jeden z těchto raněných je postižen těžkými záchvaty epilepsie, jinak má toliko stopy po ráně obuškem.

Podle povahy zranění soudí lékaři, že výstřelů nebylo skutečně více než šest, že však jde o zranění způsobená odrazivší se střelou. Dva projektily v ranách nalezené tento názor potvrzují.

Nálada v Duchcově byla pochopitelně vzrušená. Silné hlídky četnictva pod vedením četnického kapitána procházejí ulicemi. Silnice vedoucí do města jsou obsazeny četnictvem. V městě je klid.


vydáno 5. února 1931:

Krvavé demonstrace v Duchcově

Čtyři mrtví

O příčinách včerejší krvavé srážky mezi četnictvem a účastníky táboru lidu v Duchcově a o okolnostech, které ji vyvolaly, objevily se v pražském tisku různé informace.

Největší počet svědectví se shoduje v tom, že hlavní konflikt byl způsoben komunistickým senátorem Stránským, který se pokusil vyrvati četnickému veliteli — praporčíku karabinu.

Nato dal prý velitel rozkaz k palbě. Tento rozkaz zaslechli jen nejblíže stojící čtyři četníci, kteří vystřelili. K zemi padlo osm těžce raněných, kdežto ostatní demonstranti se rozutekli.

Cestou do duchcovské nemocnice skonal 27letý František Studejček, horník nyní bez zaměstnání z Břežánek. Právo Lidu oznamuje, že byl organisován u národních socialistů. Studejček utrpěl průstřel dutiny břišní.

Stejné zranění utrpěl 19letý dělník Antonín Zeithammer z Hostomic, který zemřel po operaci. Dále podlehli po 21. hodině svým zraněním 25letý Alois Lamač z Bíliny a 25letý Josef Kadlec z Hostomic, který zemřel po amputaci nohy. Všechna zranění byla způsobena ranami z pušek. Kromě senátora Stránského zatčen byl pro veřejné násilí také Josef Šantora, zahradnický pomocník, nyní bez zaměstnání.

Německé pražské listy přinášejí z Duchcova zprávy, které potvrzují úřední údaje. Také v Karlových Varech, Liberci a Lokti byly včera demonstrace uspořádané komunistickou stranou, které se však skončily až na tři zatčení klidně.


Poznámka Bejvávalo.cz:
Pokud vás zajímá dnešní pohled na události v Duchcově a hlavně co po nich následovalo, tak se můžete na heslo Duchcovská stávka podívat například na Wikipedii.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1931, autor ad.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. února 2024


Diskuze k článku „Rok 1931: Mrtví na demonstraci v Duchcově. Za střelbu do dělníků nemůže prezident, ale komunistický senátor!“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.