Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   originální samolepky Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na obrázky DraGIF.cz

Přírodní katastrofy v Čechách i zahraničí (1900)
původně vyšlo: Věda a práce 1900, autor neuveden

Dnešní média nám tak často ukazují nejrůznější katastrofy, že zapomínáme že se podobná neštěstí se stávala i v minulosti. Podívejte se na popis některých katastrof, jak se o nich psalo v roce 1900.

Propadlé domy v ulici Janovské v Mostě. - klikněte pro zobrazení detailuPropadlé domy v ulici Janovské v Mostě.

Zemní katastrofy

Pevná země a věkovitá skála, ačkoli nám jsou představiteli trvalé pevnosti a spolehlivé nehybnosti u přirovnání k pohyblivému moři, přece někdy podléhají náhlým změnám a sklamou důvěřivého člověka, jenž své bydliště na nich zbudoval a celou svou existenci jejich pevnosti svěřil.

Nejznámějšími a také nejhroznějšími zem­ními katastrofami jsou sopečné výbuchy a zemětřesení, jimž nejen jednotlivé životy lidské, nýbrž i často celé osady za oběť padly, a jimiž rozsáhlé krajiny byly již zpustošeny.

Naše vlast jest sice obou těchto výjevů prosta; avšak přece udály se v posledních letech některé případy zemních pohybů, jimiž jmění osadníků bylo zničeno, ano i trvání některých osad bylo ohroženo. Ačkoli pak všechny tyto případy se jevily jakožto sešinování a propadání země, jsou přece příčiny jejich původu dvojího, naprosto rozdílného.

Sešiny horské udály se u Klapého, v Dolním Ročově a v Ústí n. L., sku­tečné propadliny v rovině udály se pak v Mostu; a ve všech těchto případech byla obydlí lidská zničena, mnohá jiná pak ohro­žena a tím značně znehodnocena.

Horský sešin velikých rozměrův udál se v dubnu r. 1898 na jihozápadním svahu vrchu Hazmburku čili Klapské hory, náležející mezi nejvýznačnější homole našeho Českého Středohoří, věnčena jsouc malebnými zříceni­nami hradu Hazmburku, jak nám to obraz 1. předvádí.

Není však pochybnosti, že podobné se­šiny se staly na různých stranách tohoto horského úbočí již v dobách starších, o nichž se na nás však nezachovalo žádných bližších zpráv. Avšak zejména plocha klapské vinice, hlavně na východní části úbočí, okazuje toho svým nepravidelným a přerývaným povrchem nesmazatelné doklady. Také ve středověku přihodilo se tu asi něco podobného, neboť kronika vypravuje, že obyvatelé hradu musili se jednou pro náhlé nebezpečenství vystěhovati. Poslední bezpečně zjištěný pohyb země udál se tu dne 3. srpna r. 1882, jejž prof. dr. Karel Kořistka zevrubně popsal. Po­sunutá plocha byla však tehdy mnohem menší a omezila se na výše položenou část svahu, nedosahujíc až k obci Klapému.

Abychom porozuměli příčině těchto sešinův, jest nutno předeslati krátký nástin tamějších poměrů geologických. Hazmburk jest čedičová kupa, která v době třetihorní ve stavu žhavém vyvřela nad povrch zemský, prorazivši vrstvy útvaru křídového, tehdy onu krajinu v poloze vahorovné pokrývající. Vy­stoupením nové této hory byla křídová vrstva nejen protržena, nýbrž kraje její byly zároveň podél úbočí hory do výše nadzvihnuty, jak to dosud vidíme. Stojíť kostel v Klapém u výši 225 m nad mořem, vrchol Hazmburku ční do výše 414 m, a po úpatí hory táhnou se vztýčené vrstvy křídové až do výše 310 m. Tyto vrstvy skládají se hlavně z nerozpust­ného, slínovitého jílu, pod nímž se asi opuka nalézá. Na jílu tom spočívá nyní vrstva, utvo­řená později z Čedičových sloupův a balvanů, které během času byly se s vrchu dolů sřítily, Částečně zde zvětraly a nyní na souvislou krycí vrstvu se spojily. Hazmburk s poškozenou školou v Klapém. - klikněte pro zobrazení detailuHazmburk s poškozenou školou v Klapém.

V době hojnějších srážek vodních a hlavně na jaře proniká svrchní zvětralou vrstvou tak mnoho vody na nepromokavý slín, že se tento alespoň ve své svrchní části na kluzkou, nesouvislou kaši rozmočí, která při srázném svahu vrstev neposkytuje již náležitého pod­kladu pro čedičovou vrstvu svrchní, tak že tato po ní do údolí klouže a ve velikých, souvislých spoustách se sešinuje. Jest ovšem přirozeno, že nebezpečenství vzrůstá tím po­měrem, jakým jest svrchní vrstva mohutnější a čím více tudíž svou podložku zatěžuje, zá­roveň pak Čím jest svah strmější. Obě tyto nepříznivé okolnosti sdružily se právě na se­verovýchodě nad Klapím a přivodily katastrofu, která se dne 8. dubna r. 1898 udála. Území, které tu v pohyb uvedeno bylo, má rozlohu 144 ha; pošinujíc se dolů tlačilo na dolejší, ještě vzdorující části tak mocně, že se do výše vzedmula zemská vlna, 8 m vysoká, která po svahu dolů postupujíc zničila tři řady domkův a mezi nimi také školu. Také ko­stelu hrozilo nebezpečenství; a kdyby se tento sešin nebyl sám zastavil, nebyla by lidská sila dovedla zachrániti ani jediný dům v obci celé.

Také na severním svahu hazmburském pozorován byl dne 15. dubna nade dvorem Podhorou pohyb vrchní vrstvy; avšak ten byl poměrně nepatrný a nezavdal příčiny k obavám, ježto jednak tu jest vrstevní svah mírný, jednak se nepozorovalo žádných ne­pravidelností v odtoku přirozených vod, které po celou tu dobu na této straně pravidelně plnily studně, kdežto sešin v Klapém byl provázen zanikáním mnohých pramenův a vysycháním studní v obci.

Avšak tím, že se tehdy pohyb země za­stavil, nebyla ještě do budoucna nikterak dána záruka, že by se podobné pohromy neopako­valy; ano právě naopak stalo se velice pravdě podobno, že při budoucích deštích by mohly zemské spousty ve svém pohybu pokračovati a pak zhoubné své dílo dokončiti. Jedinou pomocí v takovém případě jest, odvésti vodu příčnými stokami z promočené vrstvy slínové a tento odtok stále udržovati. Možnost k této odpomoci jest tím snadnější, že v dolejší Částí se úklon vrstev mírní na 15 až 10°, a jestliže se podaří přebytek vody odvésti a tím slín vysušiti, mohou se tyto vrstvy ustáliti a vysušiti. Stálost těchto vrstev dá se pak ještě zvýšiti tím, že se odstraní sešinuté balvany čediče a vůbec zmenší se zatížení půdy odstraněním svrchní vrstvy, která se po slinu sešinovala.

Dalším pak důsledkem tohoto sešinu musí býti zápověd, stavěti domy na oněch ohrožených vyšších místech; pro znovuzřízení pobořených staveb jakož i pro budoucí novo­stavby musí vykázáno býti místo v jižní a jiho­východní části osady, kde podobného ne­bezpečí není.

I letos v únoru a v prvních dnech března opakovaly se přes veliké ochranné práce, v sešinutém území provedené, sešiny v Klapém na novo, ale nenabyly rozměrů tak velikých a nedotkly se domů vesnických. Naproti tomu však v nedaleké Slatině byl sesouváním půdy domek č. 58 tak ohrožen, že se jeho obyvatelé musili vystěhovati.

Loni byly ochranné práce dohotoveny; prováděl je odborný inženýr vodních staveb a vodovodů, K. Kress z Prahy. Spodní prameny a veškeré vody srážkové odtékají nyní zářezy a štolou pravidelně. Měřením bylo vyšetřeno, že v září r. 1899 spadlo na ohrožené území 63*6 mm dešťův a odteklo s něho 3180 hl, v říjnu spadlo 20’1 mm a odteklo 1005 hl, v listopadu spadlo 20 mm a odteklo 1000 hl, v prosinci spadlo 43'9 mm a odteklo 2195 hl, v lednu 87'5 mm a od­teklo 4375 hl, v únoru 66 mm a odteklo 3300 hl Za půl roku odvedeno bylo tudíž z ohrože­ného území celkem 15.055 hl vody, což jest dojista množství pozoruhodné a svědčí o uži­tečnosti a účelnosti provedených prací.

Když se letos opět země pošinovati počala, proh|édnuty byly zářezy a shledány byly neporušeny až na část nejhořejšího zá­řezu na východě, která se hnula o 12 m, otočivši se v úhlu 17’5° od původní polohy. Bližším ohledáním vyšetří se teprve, zda-li jest tento pohyb jenom povrchový, splavením krajů povstalý, nebo zda-li jde na celou hloubku zářezu. To se prostým pohledem stanoviti nedá, neboť jsou všechny odvodňovací zářezy po způsobu trativodů zase hrubým štěrkem zaházeny. Takových odvodňovacích trativodů zřízeno jest celkem 680 m zdélí, a odečteme-li porušenou část trativodů v délce 30 m, zbývá ještě neporušených trativodů v délce 650 m. Zemní vlna nad pobořenou školou shora. - klikněte pro zobrazení detailuZemní vlna nad pobořenou školou shora.

Ohrožené obci klapské rovněž nemálo prospěl zákaz, dobývati štěrku a balvanů na úbočí hazmburském, čímž dříve nejen rušena byla pevnost hořejší vrstvy, nýbrž činěny byly hluboké díry pro vnikání vody na vrstvu slínovou.

Podobná pohroma stihla loni v měsíci květnu a Červnu Dolní Ročov u Loun. Mezi Ročovem a Smilovicemi rozkládá se příkrý svah Rovín, do nedávna porostlý mohutnými buky. R. 1896. byl tento les vy­kácen a kořeny byly vykopány. Následkem toho pozbyla stráň, dříve kořeny sepjatá, značné části své souvislosti. Ve svahu prýštilo již dříve několik pramenů, které loňskými letními dešti tak zmohutněly, že jimi silná vrstva jílu pod kvadrovým pískovcem roz­bředla, načež se svrchní vrstvy po něm dolů sešinovati počaly. Osm domků, ležících na tomto svahu, bylo dílem pobořeno, dílem tak ohroženo, že musily býti vyklizeny. Nebez­pečím tím jest však ohrožen i starý klášter Augustinianů, neboť se již na jeho zdivu objevily trhliny, a stromy v zahradách se kácejí.

Avšak přes tyto zlověstné úkazy nestalo se loni pranic. Není tudíž divu, že se letošním jarem táž stráň dostala zase do pohybu. Jest to území asi 1000 m dlouhé a 5oo m široké, které se pomalu sice, ale neúprosnou silou na obec valí. Červený potok, jenž Dolním Ročovem protéká, jest sesutou zemí již tak zasypán, že mu bude nutno nové řečiště vykázati, ač nemá-li jím býti klášter vytopen. Také hřbitovní zeď zdélí 50 m vzala již za své.

I zde v Ročově nebude jiné pomoci, než odvodniti štolami nebezpečnou stráň a zalesniti ji co nejrychleji na novo. S pracemi odvodňovacími bylo letos již započato a svěřeny byly opět osvědčenému odborníku, inženýrovi Kressovi z Prahy. Prozatím povolen byl na ně náklad 6000 K.

V Ostí n. L. zaznamenati můžeme třetí sešin zemní, a sice udál se loni na Ferdinan­dově výšině nad tratí Severozápadní dráhy. Poměry geologické jsou zde podobné jako vůbec v českém Středohoří. Severozápadní dráha provedla již výměnu celého jílovitého spodku pod železničním tělesem a nahradila jej urovnaným tvrdým kamenným záhozem. Dále podepřela železniční těleso velikým vzpěrným zdivem, na němž trať nyní spočívá. Pro­vedených těchto staveb užije se za opěrnou patu, o kterou se podpírati bude další zeď, jež má zabrániti další sesouvání výšiny Ferdi­nandovy na železniční trať. Kdyby se pak stalo, že by sesouváním přece nastal tlak, jemuž by nová zeď účelně vzdorovala, vy­tlačila by se posunutá země nad vzpěrnou zdí podél jejího šikmého srázu do železnič­ního příkopu, odkud by snadno mohla býti odvážena. Zemní vlna u pobořeného domku se strany. - klikněte pro zobrazení detailuZemní vlna u pobořeného domku se strany.

Na odvodnění rozmočených jílů žene se nyní 80 m dlouhá štola, v jejímž 55. metru jest vedena štola příčná směrem jihozápadním na délku 37 m. Ve 26. metru pracuje se pak na spodní štole pobočné, která s hořejší štolou jsouc rovnoběžna má za účel, odváděti vodu, která přitéká z úžlabí rokle nad Střelnicí.

Dosud provedenými pracemi nepodařilo se sice ještě, pohyb země naprosto zastaviti, ale přece byl tak zmírněn, že za 24 hodin nemá větší rychlosti než 1 až 2 cm. A tomu není se co diviti, neboť bylo v posledních týdnech března tolik srážek, že pramen vytéka­jící v hostinci na Střelnici dává nyní přes 3oo hl denně, kdežto v normálních dobách ne­poskytoval více než 3o až 34 hl za 24 hodin. Ano zdá se, že nezbude než některé Štěrbiny na vrchu, jimiž voda do jílu proniká, cemen­tem vyplniti a tím vodu k tomu donutiti, aby na povrchu do údolí odtékala.

Jak z uvedených případů vidíme, jest příčinou horských sešinů voda, která do země vnikajíc jílovité vrstvy rozbahňuje a jejich souvislost do té míry ruší, že se po nich na svažitých polohách svrchní vrstvy do údolí sešinují.

Příčinou propadlin, jaké se na př. v Mostě udály, jest sice rovněž voda, avšak nikoli ve spojení s jílem nebo některou sou­vislou vrstvou zemskou, nýbrž ve styku s pískem.

Chceme-li vlastní podstatu této nebez­pečné smíšeniny seznati, odeberme se v my­šlénkách do písčin na baltickém břehu Pomořanska, kde se rozkládají rozsáhlé pro­story vlhkého písku, již z daleka od suchých míst tím rozeznalé, že bývají tmavší, začernalé a někdy i nazelenalé. V nich jest písek prosáknut tak velikým množstvím vody, že vstoupiti na takové plochy bývá i pro život nebezpečno. Zvířat i lidí v těchto mokřadech již mnoho bídně zhynulo; neboť vstoupíme-li na toto území, neprotrhne se sice vrstva pí­sková, ale prohne se pod nohou pružně a vytvoří zde prohloubenou stopu, vodou na­plněnou. Jestliže však postupujeme dále na místa, kde se mocnější vrstva písku nalézá, zabořuje se noha náhle až po koleno i hlou­běji do promočeného písku, z něhož pak vlastní silou nebývá vyváznutí. Písek účin­kuje téměř ssavou činností na zabořenou nohu, a zapadlý nešťastník boří se tím hlou­běji, Čím více o své vysvobození usiluje.

Výklad tohoto výjevu záleží v tom, že v prostorech mezi jednotlivými zrnky písku nahromaděno jest tolik vody, že se zrnka sotva dotýkají, nikterak těsně na sobě nespo­čívajíce. Spousty takového písku nalézají se dílem na povrchu zemském, v mořských vý­spách, dílem i pod zemí ve vahorovných neb i nakloněných vrstvách. A takové promočené písky nejsou pod zemí žádnou vzácností. Prořízneme-li takovou písečnou vrstvu pří­kopem nebo zářezem, může nastati vytékání rozbředlého písku z dosavadní jeho polohy, čímž ovšem povstanou v zemi prázdné pro­story, do nichž se pak svrchní vrstvy snadno propadají. Takový tekutý písek znesnadňuje neb i znemožňuje započaté zemní práce, neboť vyžaduje nezbytně ochranných vyzdívek, jimiž by se přítok písku zamezil.

Aby vsak písek ze zářezu vůbec vytékati mohl, k tomu jest zapotřebí dvou pod­mínek; jednak musí býti náležité množství vody v poměru ke hmotě pískové, jednak musí zrno písku býti v určitém poměru k vý­tokové rychlosti vody. Je-li tudíž vody málo a vytéká-li příliš malou rychlostí, může i dosti jemný písek zůstati ve své poloze nerušen, a voda z něho vytékající jest naprosto Čistá. Proto vytéká z pravidla také čistá voda ze štěrkových a hrubé písčitých vrstev, poněvadž se výtok vody neděje tak prudce, aby jím tyto větší nerostné hmoty mohly býti pošinovány.

Velmi dobře dá se tato souvislost mezi velikostí pískového zrna a rychlostí výtoku pozorovati při artesských studnicích, neboť se navrtává voda z pravidla právě v promo­čených vrstvách štěrkových nebo písčitých. Netrýská-li z vývrtu voda do výše, nýbrž vytéká-li z něho zvolna, prýští se ze studně čistá voda i tehdy, pochází-li z vrstvy jem­ného písku; naproti tomu dává vyvrtaná studna či­stou vodu i v tom pří­padě, trýská-li voda mocným proudem vy­soko nad zem, jestli totiž pochází z vrstvy hrubého štěrku, jímž ani silný proud vody pohnouti nedovede.

Artesská studna, chr­lící písek, stala se r. 1893 skutečně již příčinou zhoubné katastrofy, a to v poznaňském městě Pile, čítajícím 17.050 obyvatel.

Když totiž r. 1892 v oné krajině vzniklo ne­bezpečenství cholery, jed­nalo se o získání lepší pitné vody; a za tím účelem hlouben byl vývrt k nabytí artesské studně. Vrtáno bylo v Malé ulici kostelní a skutečně přišlo se záhy na vodu; po­něvadž však nebyla za dostatečně čistou uznána, vrtáno bylo dále, až se prorazila vrstva jílu, 50 m mocná. Pod ní nalézala se však rozbředlá vrstva písku a bahna, a z té mocným tlakem vyrazil vodotrysk, do výše dru­hého patra sousedních domů dosahující. S vo­dou pak současně vytryskovalo tolik písku a zemitých látek, že se záhy kolem vývrtu začala země snižovati; po krátké době byly okolní domy tak ohroženy, že musily býti vyklizeny, načež se též ulice úplně uzavřela. Mnohé domy popraskaly, některé se dokonce sesuly. Marně čekalo se na zmírnění výtoku, marné byly také pokusy na zacpání vyvrtaného otvoru. Konečně v Červnu téhož roku zapuštěna byla k radě inženýra Fritsche z Lipska železná roura do vývrtu a prodloužena nad zem tak vysoko, aby z ní voda horem vytékati nemohla. Sbořené průčelí Sieglova domu v Plynárenské ulici. - klikněte pro zobrazení detailuSbořené průčelí Sieglova domu v Plynárenské ulici.

Teprve tím byl výtok vody zastaven. Avšak teprve roku příštího podařilo se studnaři Beyerovi z Berlína, otvor nadobro ucpati, když byla způsobená škoda dostou­pila výše mnoha milionů marek.

Podobná pohroma potkala r. 1895 a v následujících letech také Most v severních Cechách. Jen že tu nebylo příčinou katastrofy vrtání studně, nýbrž hnědouhelné dolování, pod městem a v nej bližším okolí od mnoha let prováděné. Častým načepováním tekutého písku v dolech stává se, že se do dolu pro­valily spousty vody s pískem, čímž se nejen v dolech mnohé škody nadělaly, nýbrž i ve vrstvách zemských veliké dutiny vytvořily, které se pak staly příčinou známých propadlin, jimiž část města poblíže nádraží úplně za své vzala. Země propadala se do takové hloubky, že dvoupatrové domy až po střechu v povstalých dutinách zmizely, jak obrázek nám předvádí, ani jediný pak dům v poškozeném okresu nezůstal bez pohromy, bud Částečně, bud úplně se pobořiv. Propadání opakovalo se pak několikráte v následujících letech a dosud není ještě ukončeno, jak tomu nasvědčují nové propadliny, loni v listopadu se vytvořivší. Ovšem pak ani naděje není, že by se země ve městě a v okolí uklidnila potud, pokud se tam uhlí kutati bude, neboť co den jest nebezpečenství, že by se nová vrstva tekutého písku naraziti a tím nová příčina k dalším pohromám dáti mohla.

Abychom nabyli pojmu o spoustách vody, kteréž ob čas v uhelných dolech ze stěn vytrysknou, uvedeme tuto některé pří­klady z uhelen francouzských.

Nedaleko Dourgesu (Durž) naražen byl v šachtě Hély ďOissel ve hloubce 50 m před 40 roky pramen, jenž dával za 24 hodin 17*000 m3 vody (t. j. 11 *8 m3 za minutu). Blíže Courcellesu (Kursél) vytryskl před 25 roky v šachtě Mathieu ve hloubce 35 m pramen s 37.000 m3 za 24 hodin (25*7 m3 za minutu), a r. 1892 v sousední šachtě č. 9 v hloubce 3o m pramen o 52.000 m3 za 24 hodin (36*1 m3 v minutě). U Lensu od­tékalo ze šachty sv. Alžběty 21.000 m3, ze šachty sv. Theodora 48.000 m3 a ze šachet sv. Antonie a sv. Valentina po 60.000 m3 denně čili 14.6, 33-3 a 417 m3 za minutu. To jsou spousty vody, které se vyrovnají malým řekám a daleko více váží než uhlí samo, kterého se z dolů dobude.





Debata k článku 'Přírodní katastrofy v Čechách i zahraničí (1900)'
originální zdroj, ze kterého tento historický článek pochází:
Věda a práce 1900, autor neuveden


datum digitalizace a zveřejnění historického článku na internetu:
19. července 2017



Reklama



Hledání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Nakupte v našem retro eshopu! Nákupem v našem obchodu podpoříte chod www.Bejvávalo.cz


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly sepsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
Nejsou na nich prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

© 2011 - 2017 Bejvávalo.cz - další publikování a šíření obsahu serveru je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Bejvávalo.cz

  ISSN 2570-690X

Naše další projekty: