Desítky mrtvých při tragické důlní katastrofě v Duchcově

Katastrofa v Duchcově.

Dne 19. srpna udála se v Duchcově, středisku to kutací pánve hnědouhelné, v dole »Union«, nyní »Frisch-Glück« (»Svěží štěstí«) ztaném strašná katastrofa, jíž na padesáte lidských životů padlo za oběť.

Od strašné katastrofy v Příbrami r. 1892, při níž neméně než 318 horníků zahynulo, a v Karvíně r. 1894, při níž nalezlo 235 lidí smrt, nižádná zpráva nevzrušila veřejnost naši do té míry jako úžasná zvěst tato...

Není to bohužel ani v Duchcově katastrofa první — r. 1879 zatopený tam důl Döllingrův pohřbil 29 horníků. A nyní zase tolik obětí, tolik mučedníků lopotné a bědné práce při neustále otevřeným hrobem podzemním!

V dolech duchcovských zaměstnán jest obrovský počet dělného lidu, převážnou většinou národnosti české — — a tak i zhynulí ubožáci byli téměř veskrze našinci. Důl »Union« neboli »Frisch-Glück« jest jedním z největších dolů mostecké společnosti hornické a má hloubku 75 m. Na pahorkatině půlhodiny severozápadně od Duchcova zvedá se budova zdaleka viditelná, jejíž hukot strojů a nepřetržité údery zvonců prozrazují horečnou činnost podzemní.

Příčina katastrofy spočívala podle všeobecného mínění v tom, že uhelný prach, v jedné štole již od několika dni vzněcovaný hašen byl velikým proudem vody, do obrovské té výhně vehnaným. Z toho nastal strašný výbuch, a třaskavé plyny vnikly do chodeb, kde pracovali dělníci.

Naprosto však je vyloučeno, že by byli horníci sami vlastní nějakou neopatrností neštěstí to zavinili. Strašný byl pohled na nešťastníky z dolu vytažené, mrtvé i umírající, a srdcervoucí scény odehrály se při poznávání nebožáků ...

Pohřeb obětí katastrofy, velkolepá to dojemná slavnost smuteční, jíž se na 20.000 lidí súčastnilo — konán dne 22. září. Kolik živitelů rodin rázem tu zahynulo, co bídy a neštěstí navalilo se na vdovy, sirotky a příbuzné jejich!

Ujme se jich veřejná dobročinnost naše? Ach, jak to bývá — svět tak rychle, tak k zoufání rychle zapomíná!...