Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak se měří teplota hvězd

původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1925, autor neuveden
Dokážete si představit zařízení, které dokáže na vzdálenost 80 kilometrů změřit teplotu jediné svíčky? Možná ne, ale přitom takové zařízení, používané ke zjišťování teploty hvězd, popisuje historický článek vydaný už v roce 1925.


Měření tepla, vyzařovaného hvězdami.

Hvězdáři používají dnes při svých pracích přístrojů, které jsou z nejobdivuhodnějších, jež vymyslil badavý duch lidský.

Našim čtenářům je znám v hrubých rysech interferometr Michelsonův, jímž lze měřiti průměr hvězd, které jsou tak vzdáleny naší země, že jejich světlo dostihne nás až za 200 let. Dnes zmíníme se o jiném důmyslném přístroji hvězdářském.

Je to thermoelektrický článek Dr. Coblentze z amerického Bureau of Standards, jímž lze zjistiti teplo, vyzařované hvězdami. Interferometrem Michelsonovým lze měřiti průměr mince velikosti naší koruny na vzdálenost 80 km, thermoelektrickým článkem Coblentzovým lze zjistiti teplo, vyzařované v této vzdálenosti svíčkou.

Hlavní součástí článku thermoelektrického jsou dva spájené pásky různých kovů; zahřeje-li se místo spájení, vznikne elektrický proud v okruhu, do něhož je článek zapiat. Thermočlánek Coblentzův není větší hlavičky špendlíkové. Obsahuje nepatrné zrnko vizmutu, připájené na zploštělý konec platinového drátku; oba tyto póly článku jsou připojeny na velmi jemné, téměř neviditelné drátky přívodné. Článek jest uzavřen ve vzduchoprázdné trubici, v níž jest okénko z fluoritu. Drátky od pólů thermočlánku jsou spojeny se zrcátkovým galvanometrem, který obsahuje cívku z velmi jemného drátu; galvanometrem se měří intensita proudu, vzbuzeného ohřátím článku, podle které se pak určí teplota spájeného místa.

Přístroj se vloží při práci do dalekohledu tak, že článek tepelný je v ohnisku a paprsky, vysílané pozorovanou hvězdou, dopadají na něj okénkem z fluoritu. Aby byla vzduchoprázdnota v trubici stále udržována, je na ni připojena trubice křemenná, obsahující vápník; zahřeje-li se vápník, pohltí zbytky plynu v trubici. Fluoritu upotřebí se proto jako materiálu na okénko, jelikož propouští všechny paprsky viditelné i neviditelné, kdežto na př. obyčejné sklo je pro některé paprsky tak nepropustné jako železo.

Je téměř neuvěřitelné, že bychom mohli zachytiti tímto přístrojem teplo, vyzařované hvězdou, která je v tak ohromné vzdálenosti od nás, že ji téměř nevidíme. Dr. Coblentz měřil svým přístrojem energii, vyzařovanou mlhovinou, několika sty hvězd, planetami, měsícem, měsíci Jupiterovými a prstenem Saturnovým.

Zjistil, že teplota povrchu hvězd nepřesahuje 10.000° C a je větší než 300° C. O teplotě jádra nelze ovšem ničeho říci; ta snad přesahuje několik set tisíc stupňů. Hvězdy jsou jakési kelímkové peci, v nichž příroda vyrábí různé prvky.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1925, autor neuveden



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. srpna 2012


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Jak se měří teplota hvězd


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: