Užití ballonu proti krupobití.
Je známo, že se užití hmoždířů proti kruponosným mračnům neosvědčilo tak, jak bylo očekáváno po prvních větších pokusech s nimi, a že celá akce po několika letech uvázla na mělčině. To ovšem neznamená, že by se vtipné hlavy nepokoušely o nalezení nové a bezpečnější ochrany proti strašné pohromě, kterou s sebou v letě přinášejí kroupy.
Zdá se pak, že snad takovým ochranným prostředkem bude vynález dvou belgických vzduchoplavců — jsou to Marga a Adhémar de la Haull — kteří kroupové hmoždíře, jichž účinek je proti mrakům nedostatečný, chtějí nahradit ballony vyzbrojenými dostatečným množstvím silné explosivní látky a puštěnými přímo doprostřed kroupového mraku.
Myšlenka jejich ovšem není nová; měli ji už r. 1847 Arago a Dupuis-Belcourt, kteří však totéž chtěli dosíci pomocí ballonů upoutaných.
Ballony užívané proti krupobití mají tvar naznačený na obrázku; obsah jejich jest asi 3 m³. Naplněny jsou vodíkem, a jejich vznosnost jest asi 2 kg. Od ballonu visí provaz, na němž ve vzdálenosti 25 m pod ballonem je zavěšeno ½ kg silné výbušné látky sestávající hlavně z nitrocellulosy, jež se samočinně zanítí zvláštním hořákem za 3 min. 40 vt. po vzestupu ballonu.
Za tuto dobu urazil takový ballon při pokusech konaných u Dieghem-Loo v Belgii vodorovnou dráhu 1850 m a svislou 1000 m, načež explosivní náplň vybuchla strašnou ranou anižby však byl ballon sám při tom poškozen.
Další pokusy, jež se letos konají v meteorolog. stanic Mogimont-u, mají pak prokázat správnost domněnek jmenovaných vzduchoplavců, že tyto ballony mohou být účinnou ochranou proti krupobití.
témata článku:
Diskuze k článku „Snahy o řízení počasí“