Legenda o nejušlechtilejších arabských koních, kterým požehnanal Mohamed

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Světozor 1906, autor neuveden.
Arabský plnokrevník je dodnes mezi milovníky koní legendou. Článek z roku 1906 vás seznámí s příběhem, díky kterým se z potomků arabských klisen Saklavi, Moneki, Koheyli, Tutye a Mezary stala ta nejvyhledávanější hříbata na světě.
Následující text pochází z roku 1906

Legenda o koních Mohamedových.

Pět koní „velkého proroka" Mohameda, zakladatele islamu, od nichž podle arabské legendy nejušlechtilejší plemeno arabské pochází, bylo: Saklavi, Moneki, Koheyli, Tutye a Mezary.

Mohamed podle pověsti arabské svedl kdysi bitvu tři dny trvající; za dobu tu nedostala žádná klisna (Arabové, jak známo, jezdí pouze na klisnách) ovšem ani jíst, ani pít.

Po skončené bitvě přišla vojska k řece, a Prorok poručil, aby všecky klisny byly odstrojeny a k řece puštěny; tak divokou žízní hnáno řítilo se 20.000 koní do řeky.

V okamžiku však, když koně doběhli k řece, zazněl signál Prorokův; koně slyšeli sice signál ten, ale pouze 5 jich uposlechlo a vrátilo se k Prorokovi, o vodu ani nezavadivše.

Prorok požehnal tyto klisny a dal jim natříti obočí kobolem, jak to činí ženy na východě. Odtud název klisen těch „koblani“. To jest načerněný.

Od toho dne jezdil Prorok a jeho přední vůdcové pouze na těchto klisnách, a šťastný jest Arab, jenž může se pochlubiti, že jeho oř pochází „úředně“ z klisen těchto!


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1906, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. srpna 2019


Diskuze k článku „Legenda o nejušlechtilejších arabských koních, kterým požehnanal Mohamed“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.