Jak fotit se stativem a dodnes užitečný trik dávných fotografů na jeho náhradu

Máme pracovat se stativem?

Fotograf.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Velkou řadu zvlášť půvabných motivů nemůžeme bez stativu zpracovati, jelikož právě exposice od půl až do jedné vteřiny těžko lze ruční komorou provésti. Exponujeme-li déle jak jednu vteřinu, jest samozřejmo, že bez stativu nelze nám pracovati.

Zhotovovati neroztřesené snímky bez stativu, až do jedné vteřiny, možno se zaučovati zrcadlovou reflexní komorou, ovšem musí býti na krátkém řemínků na krku zavěšena a pevné k prsům přitlačena.

Stará zkušenost učí, že velmi snadno udržíme aparát v klidu, ovážeme-li objektiv motouzem a jeho konce přišlápnem nohou a při snímku zatajíme dech.

Ale i přes to bývá výsledek naší práce nejistým, neboť nemíváme vždy v rozhodujícím okamžiku své nervy v moci. Lehký, ale přec pevný stativ dlužno vždy přibaliti ke svým cestovním zavazadlům.

Delších exposic vyžadují snímky za časných hodin ranních nebo za pozdního večera. Tu naskytne se nám celá řada půvabně osvětlených motivů, jež nemožno ruční komorou fotografovati ; bylo by škoda, museli-li bychom právě o takové skvosty přijíti.

Také špatné počasí za deště, ale při dobrém osvětlení, poskytuje nálady, které působí obrazově na oko pozorovatelovo. Právě špatné počasí mnohdy dává vyniknouti motivům, které v tvrdém světle působí bez půvabu a fádně; pustá cesta získá stružkami, způsobenými deštěm a loužemi a dodá obrazu malířského vzhledu; nevzhledná jinak skupina stromů může zajímavě působiti, je-li exponována za deště a bouře. Také v úzkých uličkách a zákoutích nelze pracovati dobře „z ruky“, jelikož tam pravidelně panuje slabé přítmí.

Fotografujeme-li za deštivého večera uliční dlažbu, oživenou pozdními chodci a osvětlenou světelnými odrazy hořících uličních lamp, máme pěkný námět k obrazovému motivu Široká asfaltová plocha byla by za jasného slunečního dne fádní, postrádající uměleckého vzhledu obrazového. Jak jinak jest tomu však za dešťového přítmí!

Ovšem za světla denního bylo by možno kratšeji exponovati, tak že bychom mohli chodce kolem se ubírající ostře zachytiti; ale to by nemělo valného úspěchu. Vždyť poněkud neostrá, měkká kresba passantů jest právě příčinou, že dojem obrazu se tím zvedá. Studujme cizí vzory osvědčené, bychom snadněji dovedli vyhledati a v pravém okamžiku zachytiti takové motivy. Hotové obrazy nepadnou nám do klína!

Prve než pěkný obraz provedeme, jímž se můžeme před veřejností pochlubiti, proveďme celou řadu předběžných zkoušek; zkoušejme to i ono, a nejlépe hodící se vyberme a zpracujme.

Chce-li amatér dosíci uměleckého účinku obrazového bez zvětšení přímo na exponované desce, nespokojí se malým formátem 9X12; musí rozhodnouti se aspoň k velikosti 13X18 nebo 18X24. Ale pak jest stativ nevyhnutelným, neboť i při desce 13X18 možno bez něho jen velice rychlé exposice prováděli. Fotografování velikými stativními komorami má sice zvláštní přednosti, ale jest přece obtížným, i když máme k transportu stroje nosiče nebo automobil.

Takovým strojem uniknou nám mnohdy velice působivé motivy genrové, které lze zachytiti jen komorou ruční. A že příjemná, dobře volená stafáž dodá obrazu půvabného vzhledu, netřeba snad ani dodávati. A prve než velký stroj fotografický na stativu umístíme a jej k snímku si připravíme, pozorujeme, jak ubíhá nám látka obrazu, kterou bychom jinak ruční komorou byli měli dávno zachycenu.

Doporučíti proto lze příruční komory velikosti 9X12, kterých možno za dobrého světla používati bez stativu, a při nichž nutno stativu upotřebiti jen tehdy, je-li předmět nedostatečně osvětlen.

Stativ musí býti pevný, lehce přenosný a dobře zpracovaný, neboť nespolehlivý, ve svých kloubech se vyklající stojan způsobuje nám jen zlo a kazí náš negativ.