Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Meloun - zapomenutá a znovu objevená pochoutka, která stála německého císaře život

původně vyšlo: Epocha 1910, autor K. Č.
Dáte si v současném parnu rádi osvěžující meloun? Článek z roku 1910 vás seznámí se zajímavou historií této osvěžující zeleniny, která tu s námi byla ve střední Evropě už před několika stoletími, potom byla zapomenuta a relativně nedávno znovu objevena.


Melouny.

Nejenom „knihy mají své osudy“, ale i ostatní věci, ať jsou to již pokrmy, oděv, šperky, stavby atd. Moda věčně rozmarná holduje každou chvíli něčemu jinému, a tak každý předmět panovav chvilku je zastíněn novým, zatlačen do pozadí a — zapomenut.

Tak bylo též s melounem, oblíbeným to ovocem našich prababiček. Nikdo naň už nevzpomněl, až v posledním čase se zas častěji objevuje za výkladci lahůdkářů i na ovocných trzích a zasluhuje právem obnovený zájem.

Již před 2000 lety bylo toto ovoce oblíbeno v zemích při Nilu a Gangu, a v tom čase je poznali také Římané a Rekové. Ale tentokrát to nebyla Italie, která zavedla pěstění melounů do ostatní Evropy, nýbrž Španěly.

Meloun je původu orientalního, a byli to Arabové, kteří ve Španělích zavedli pěstování vzácnějších druhů. Odtamtud, a nikoli z Armenie, jak se často tvrdívá, pochází znamenitý bradavičnatý meloun, který se zušlechtil pečlivým pěstováním v zahradách papežského zámku Cantalupe u Ancony v té míře, že je zakladatelem panující dosud dynastie melounů, která se jmenuje dle své domoviny „cantalupy“.

Tento znamenitý druh melounů se brzy rozšířil v celé Italii a ve Španělsku, odtud pak r. 1490 přičiněním francouzského krále Karla VIII. přišel do Francie a současně též do Německa, kde se jím r. 1493 císař Bedřich III. ujedl k smrti.

Od té doby zahradnické umění vytvořilo křížením s perskými, bucharskými a americkými odrůdami zcela nové druhy melounů, a tak máme dnes, ovšem teprv od několika let, druhy vytrvalé, které snesou mnohem studenější podnebí, na rozdíl od choulostivých, jež se volně dařily jen v krajinách teplých. Dnes se pěstují chutné melouny až po Petrohrad, a práci spojenou s pěstováním bohatě odmění.

Byl to však jen nedostatek vytrvalých druhů a námaha spojená s pěstováním choulostivých odrůd ve sklenících, jež tomuto chutnému ovoci zabraňovaly rozšíření.

Teprv zas Anglie v letech osmdesátých minulého" století oživila zájem o melouny, které dnes opět náležejí mezi hledané stolní ovoce.

Na pevnině ve středomořských zemích, v Uhrách, na Balkáně, jižní Rusi atd. se pěstují melouny volně na polích, od Paříže, Alp a Moravy na sever ve chráněných zahradách, obyčejně na plotech a zdech obrácených k jihu, a také pod skleněnými nebo papírovými zvony neb okny. V Anglii a Hollandsku se již pěstují v pařeništích a sklenících.

Velice se rozšířilo pěstování melounů v Americe, hlavně ve Spojených Státech. V Georgii, Indianě, Marylandu, Missouri se pěstuje meloun na velkých písčitých prériích o rozloze mnoha set hektarů a sklízí se prý z 1 ha průměrně na 2500 kusů. Některé velké farmy vyvážejí za leto 30 až 35.000 melounů.

Jednotlivé druhy melounů vykazují přerozmanité tvary a zabarvení, a dle těchto známek dělíme je též ve tři hlavní skupiny, a to melouny cantalupské či bradavičnaté, jichž povrch je ryhován a slupka bud bradavičnatá neb i dosti hladká, dále melouny obecné čili síťkované, jež jsou oblé bez ryh, jen slupka je síťovaná, a konečně melouny h1adké. Dužina má barvu různou; je bílá, nažloutlá, nazelenalá, narůžovělá neb i červená. Rovněž i slupka je různě zbarvena. Tak jsou druhy se slupkou bílou, nažloutlou až oranžovou, stříbrošedou, nazelenalou, tmavě zelenou bledě kropenatou a j.

Jakost melounu se určuje dle následujících známek: Má mít silnou stopku, poměrně dosti velkou váhu a být na dotyk tuhý. Chuť má dobrý meloun mít jemnou, ananasovou neb muškátovou a sladkou, ne však mdlou, nýbrž kořennou.

Mnohem méně chutné jsou t. zv. vodní melouny, ruské arbuzy, které jsou národním pokrmem v Italii, ve Španělsku, Uhrách a v Ukrajině. Obchodní jejich cena je velmi nepatrná. Houbovitá jejich dužina je červená neb nazelenalá, a hojnost šťávy v letním vedru příjemně osvěžuje. Nejčastěji se pojídá chutná šťavnatá dužina surová s cukrem, řidčeji se zaváří do cukru.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1910, autor K. Č.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. června 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Meloun - zapomenutá a znovu objevená pochoutka, která stála německého císaře život


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: