Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak včely vyrábí svůj včelí vosk

původně vyšlo: Epocha 1912, autor A. Mt.
Jak včely vyrábí med ví skoro každý, ale víte jak vyrábí vosk? Detailní odpověď na tuto otázku vám přináší článek z roku 1912.


Jak vyrábějí včely vosk.

Dříve se myslilo, že včely sbírají vosk v přírodě už hotový; teprv podrobným studiem života, ústrojí a činnosti včely se přišlo na to, že včela vyrábí vosk ve svém těle a z těla vypocuje v podobě pětihraných šupinek mezi 4. až 7. proužkem svého zadečku.

Tento pochod tvoření se vosku nelze sledovat, poněvač se děje uvnitř těla. Když včela ztrávila svoji potravu, pel, nektar, med, přemění část této zažitiny ve vosk, jejž pak vytlačuje mezi zadečkovými proužky.

Rozložíme-li zadeček včelí na jednotlivé proužky a díváme se na ně se strany břicha, spatřujem na zadních čtyřech proužcích po dvou hladkých vrchních ploškách; jsou to vosková zrcadla. Spodní díl každého proužku je pokryt chloupky. Tato plocha voskových zrcadel vypocuje tekutý vosk, jenž na vzduchu ihned tuhne.

Zrcadla ta jsou utvořena z tenkého chitinu a mají přejemninké dírky, jimiž vosk prosakuje. U živého tvora jich nevidíme, poněvač je každá dvojice zrcadel přikryta chloupky přečnívajícího proužku následujícího; abychom je spatřili, musíme proužky od sebe oddělit.

Vyměšený ztvrdlý vosk nabude perlového lesku a má přesně tvar onoho zrcadla. Za každým zrcadlem, uvnitř, na jeho vniterné ploše, leží vrstva tkáně, kde jsou vlastní ony voskotvorné žlázy.

Rozříznem-li tenkou chitinovou pokožku, spatříme pod drobnohledem celou divuhodnou stavbu voskotvorných žlaz, a můžem pak na jednotlivých proužcích zadečku sledovati tvoření se vosku v podlouhlých buňkách uložených vedle sebe, z nichž každá má uprostřed buněčné jádro.

To vidíme na průřezu voskotvorného zrcadla prvního stupně; na průřezu zrcadla druhého stupně, na druhém voskotvorném proužku, spatříme podlouhlé ty buňky značně prodlouženy a mezi nimi světlá políčka, právě utvořený to tekutý vosk.

Na třetím stupni dospěly voskotvorné buňky nejvyššího vývoje a největšího stupně výrobnosti; je to právě v čas nej pilnější stavby plástů. Tu dobu naplní větší díl úlu, a žlázy Voskové se počnou zmenšovat, až konečně zmizí i hůlčičkové buňky. Tvořivost vosku přestane, mladá včela zestárne a bude nyní sbírat nektar, pel i zalepovací vosk (propolis); vosk však už tvořit nemůže.

Vosk mohou vyrábět pouze včely mladé; proto bývají většinou v úlu. Podobnost máme u krav. Kráva po teleti dává postupně více mléka; jak tele dorůstá, mléčné žlázy narůstají, a jakmile tele přestane ssát, žlázy se počnou zmenšovat.

Na počátku je vosk docela bílý; záhy však už v úle zežloutne a později od pelu a medu nabude barvy hnědé.

Aby včela vyráběla vosk, potřebuje medu; na 1 kg vosku třeba 10—14 kg medu. O tom jsme se přesvědčili, když jsme úly, kde byla stavba začata, uzavřeli a včely krmili medem; pak se zvážilo přistavené dílo a zpotřebovaný med se stanovil. Část tohoto medu padla ovšem za potravu včel; je však tím dokázáno, že stavba plástů se děje na úkor medu, a že je užitečno omezit výrobu voštin, zvláště když cena vosku značně klesla. Vosk vzniká asi zároveň z medu, pelu.

To pozoroval Berlepsch v úlu krmeném pouze medem a uzavřeném. Na počátku stavba pěkně pokračovala, avšak po třech nedělích zastavena a plod zašel. Včely totiž měly asi z počátku zásobu pelu uchovanou v buňkách. Pokus ten ovšem není rozhodující, neboť včely se v letě nemají zavírat; poněvač si nechtějí úl znečišťovat trusem, zadržují jej a tím se poměr číslic mění.

Tvoří se tedy vosk asi z obou živin; z medu i z pelu. Je podivuhodno, že po ukončení stavby přestanou včely vyrábět vosk.

Zalepovací vosk, propolis či včelí tmel, sbírají včely hotový v přírodě; jsou to ony látky pryskyřičné a olejnaté, jež se od vosku liší tím, že se v lihu a terpentínu nerozpouštějí, a tím, že není výrobkem včelího těla, nýbrž jsou hotové na stromech z jara jako lesklá lepkavá hmota na mladých pupenech a poupatech. Zvláště na topolech, jichž pupeny vydávají v březnu a dubnu velice příjemnou vůni; taktéž na břízách, maďalech, na ovocných stromech je podobná látka.

Tuto pryskyřičnou hmotu včely sbírají, shromažďují do svých košíčků na noze a doma z ní připravují tmel, jímž zamazují trhliny a dirky v úlu; někdy jím obalí i mrtvé myši, jež v úle ubodaly, a jež nemohou dostat ven.

Někdy míchají pryskyřici tu s voskem. Tmel ten nemá pevného složení, a kde není stromů s pryskyřičnou hmotou, berou na zalepování vosk.

Zalepovací vosk, když jej včela přinese, je měkký. Ostatní včely přiběhnou a pomohou jí ho složit; berou jej do čelistí a odnášejí, kde je ho třeba, a kde potom záhy ztvrdne.



zdroj historického článku:
Epocha 1912, autor A. Mt.

datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
18. května 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak včely vyrábí svůj včelí vosk


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: