Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Problém našeho státu: hodně právníků, málo techniků

původně vyšlo: Přítomnost 1927, autor Ing. Václav Duben.
Zdá se vám, že je dnešní svět plný úředníků, zákonů, vyhlášek a samozřejmě také advokátů? Jak vám ukáže text z roku 1927, tak taková situace trápila už naše předky.


Technici a právníci.

Pane redaktore!

V předposledním čísle 3. ročníku »Přítomnosti« byl zajímavý článek, ovšem s nadpisem nepříliš lákavým: »Jsou advokáti zloději?« Autor píše, že nejsou. Myslím, že ani sám není s výsledkem své úvahy spokojen. Je-li však již jednou tato otázka nadhozena, je třeba podívati se na ni i se strany druhé. Největším kontrastem právníka je technik. Budiž mu tedy dovoleno několik slov.

Jednou z největších těžkostí, které se staví v cestu tvořivé práci inženýra, jsou poměry právní. Zdržují, ztěžují a zdražují všechnu technickou práci, pakli ji přímo neznemožňují. Ovšem, při dnešních složitých poměrech civilního života musí zde býti určitý řád, jinak by byla anarchie. Tím řádem jsou právní normy, jeho strážci jsou juristé. Advokáti, soudci i právničtí úředníci. A zde jsme u jádra věci. Početní poměr juristů k technikům.

Školním příkladem jsou naše železnice. Jest to podnik (budiž mi prominuto, že užívám tohoto slova) převážně inženýrský. Jaký je zde poměr právníků k inženýrům? Uvedu data ředitelství státních drah v Bratislavě.

Bratislavské ředitelství má t. č. obsazeno inženýrských míst 45, právnických 39. U ostatních ředitelství jest poměr tentýž. Je to zdravé? Je to podnikové? Při tom vyvlastňování pozemků, jakožto důležitá složka činnosti právníků u železnic je minimální — a to ještě jest podstatná část této činnosti prováděna geometry, kteří jsou obsaženi v počtu techniků — při tom není třeba houfu odborníků-právníků, jak uvádí autor zmíněného článku.

Ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě : Právníků 15, inženýrů 10. Že tento poměr není zdravý, není jistě třeba odůvodňovali. Oproti tomu: Referát ministerstva veřejných prací v Bratislavě (bez župních a okresních úřadů) : Inženýrů (s geometry) no, právníci 4.

Jaká jest činnost tohoto referátu? Staví veškeré novostavby státních budov, školy, lázně, obytné domy, hřebčíny, staví pro všechny resorty vyjma železnici, poštu a vojsko, staví silnice — na Slovensku v r. 1293—24 bylo započato 57 km nových silnic — mosty, v roce 1924 povoleno na Slovensku 16 nových mostů (státních), reguluje většinu slovenských řek, staví hydrocentrály, přístavy, spolupracuje na soustavné elektrisaci, spravuje záležitosti plavby na Dunaji (poříční plavební úřad) atd.. Uvádím jen agendu význačnější.

Pohleďme na život slovenského lidu, pokud lze odvodit i jeho souvislost (správněji odvislost) se stavem advokátským. V Žilině na Slovensku jest usazeno 48 advokátů. Obec má 12 tisíc celý okres 42 tisíc obyvatel, Zlaté Moravce obyvatel 3400, celý okres 36.000, kraj převážně zemědělský, advokátů 26. Nové Město n./Váhem, advokátů 30 na 6000 obyvatel v městě a 40.000 na celém okrese.

Při tom se vede všem dobře, zajisté lépe než na př. juristům ve státní službě, poněvadž jinak by vstoupili do státní služby na Slovensku, která při dnešní administrativě vykazuje celé stovky neobsazených míst pro právníky. (Advokáty rozumí se zde i absolventi bývalých maďarských právnických akademií, pokud vykonávají advokátskou činnost.)

Jestliže tedy v Praze připadá nyní jeden advokát na 1000 obyvatelů, nemáme my na Slovensku důvodu stěžovati si na zanedbanost v tomto směru. O naše vesničany stará se stejný počet advokátů.

Naproti tomu práce technická v slovenských obcích je úplně zanedbána. Většina slovenských měst nemá ani inženýra, ani stavitele ve svých službách, ač jest obec první stavební instancí, vlastníkem domů, silnic, podniků atd. Nemají inženýra ani stavitele v Píštanech (10.000 obyvatel bez lázeňských hostí), v Hlohovci (9000 obyvatel), v Petržalce (6000), v Modré (6000), župní sídlo Turčanský Sv. Martin má inženýra teprve 3 roky (a to bez jakékoliv pomocné síly, ani písaře nemá). Unavil bych Vás dlouhou řadou jmen obcí a měst, kde je o technické úkoly ještě méně postaráno než v Novém městě n./Váhom, kde r. 1925 vypsali místo městského inženýra a nabízeli honorář 500.— Kč měsíčně.

Měl bych ještě jednu otázku: Kdo má — mimo přímých zájemců — největší prospěch z pozemkové reformy, současně na Slovensku prováděné? Komu prospěl a prospívá zákon o ochraně nájemníků? Kdo těží z komplikovanosti zákonů daňových, Atd., atd. Není účast a podíl živlu právnického, specielně advokátského větší, ne, by mu příslušela vzhledem k jeho podílu na produktivní stránku příslušného zákroku?

Jsme přeprávničeni v úřadech i v životě občanském.

Na činnost produktivní připadá větší díl živlu neproduktivního, než jest zdrávo. Z těch důvodů máme administrativu drahou, pomalou a nepřehlednou, jezdíme draho a špatně na železnici a vyhlídky na zlepšení nejsou valné.

Svádějto to na právní řády neb na cokoliv chcete, dokud nebudou převládali zásady inženýrské nad účastí živlu právnického, nelze vážně mluviti o ekonomii, Teprve tehdy, kdyby se dosavadní směr změnil a poměr složek ekonomickým způsobem ustálil, bylo by možno hoření otázku zodpověděti. Důkazem, ne důvodem.


Původní zdroj historického článku:
Přítomnost 1927, autor Ing. Václav Duben.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
29. dubna 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.