O cukernatění medu, jeho falšování a kvalitě medu z dovozu

Včelař a jeho včely.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Zcukernatělý med.

Každá věc během času podléhá různými vlivy podstatné změně. Tak mění se i med, jenž krystaluje čili zcukrovatí.

Cukrnatění medu záleží ve vypařování se látek vodnatých. Med je smíšenina cukru hroznového, ovocného a třtinového, rozpuštěných v malém množství vody, vedle toho obsahuje něco bílkovin, vosku, barviv, vonných látek a sledy kyseliny mravenčí ; nejvíce je cukru hroznového a ovocného, dohromady asi 80 procent, třtinového je pouze 1—5 proc., větší množství však tenkráte, byly-li včely cukrem přikrmovány.

Vypaří-li se voda, zůstává cukr hroznový, ovocný a třtinový. Cukrnatění medu děje se tím rychleji, čím med jest lepší jakosti, za suchého léta, anebo má-li naň vliv teplo a sluneční paprsky světelné. Nuže, který zcukrnatělý med jest nejlepší a jaké vlastnosti míti musí?

Chci na tyto otázky odpověděti z té příčiny, poněvadž mnozí obchodníci neznají a nerozumějí jakosti medu zcukrovatělého. Obchodníci, kupujíce med, jsou té domněnky, že má býti vždy barvy žluté.

Rozborem lučebným jest dokázáno jak svrchu praveno, že med obsahuje největší množství cukrnatého rafinátu a ten zcukrnatí brzy na bílo a takový med je ceny vzácné a jakosti nejlepší. Čím med při zcukrnatění nabývá barvy tmavší, tím jest jakosti špatnější. Takový med jest pozdně podzimní, jakož i med vyvařený, který cukrnatí velmi pozdě a má barvu téměř tmavého syrobu.

Med ranný, první a lípový hráni či krystaluje na bílo. Žádá-li přese vše obchodník cukrnatý med barvy nažloutlé, tím mu může každý včelař lehce připraviti šafránem. Ten se rozetře ve lžíci medu a v tekutém, nebo rozehřátém medu dobře se rozmíchá a nechá se opět zcukrnatiti.

Cukrnatý med, který stuhnutím a ztvrdnutím povstal, přivedeme do původního stavu, když jej v teplé vodě zahříváme, což se děje takto: Vezme se větší nádoba, do té nalije se vody a do ní postaví se nádoba s medem a obě nad mírný oheň nebo vřelou plotnu se postaví. Do varu však voda přijíti nesmí.

Dost časté jest falšování medu zcukrnatělého a to cukrem invertním, nebo hroznovým, syrobem škrobovým, melassou a j. Cukr invertní se od medu nerozezná, leč dle nedostatku vůně. Škrob v medu poznáme snadno tinkturou jódovou. Podezřelý med se rozpustí ve vodě a kápne se do toho tinktury jódové. Zůstane-li roztok žlutavý, jest med pravý; zmodrá-li jest ze syrobu škrobového.

Do obchodu přichází z různých zemí značné množství medu, ovšem horší jakosti medu našeho. Žádejme však na obchodnících vždy a všude med pravý, náš český, který jest ve své jakosti nedostižný.