Tajný soud, který vás mohl bez možnosti odvolání odsoudit k smrti

Tajný středověký soud.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Tajný středověký soud.

Proti ryze anarchistickým poměrům ve středověku, kdy život i majetek lidský odvislým byl často od pouhé libovůle vyššího aneb uplacení soudu závistivým soupeřem, pomáhali si utvořením tak zv. »tajného soudu«, jenž zvláště v Německu, nejvíce Westfalsku se rozšířil, tam »Fehme, Fehmgericht« se nazýval a až do minulého století trval.

Tajné ty soudy, jehož členem mohl se státi pouze člověk svobodný, nabyly ohromného rozšíření a vlivu, takže sám císař Sigmund — syn našeho Karla IV. — byl jeho členem. Přijímání za člena dálo se za zvláštních obřadů — a soud svoláván byl tajně neb i veřejně tenkráte, když se jednalo o zločin, jenž měl býti potrestán smrtí.

Obžalovaný mohl se hájiti, musil však přivésti dvakráte tolik svědků než žalobník, jenž musil býti vždy členem soudu. Nedostavil-li se žalovaný vůbec k soudu, byl po obžalobě prohlášen vinným; odsouzenec byl krátce na to »na prvním stromě« oběšen a po té ještě dýkami znamením spolkovým opatřenými probodán.

Vyzvání před soud nedálo se ústně — ale přibitím vyzvání na vrata neb dvéře, z nichž při tom tři třísky vyříznuty na znamení, že vyzváni bylo doručeno. Začasté stačilo také pouhé ono znamení vyříznutých třísek.

Byl-li někdo odsouzen, a i kdyby to byl syn císařův, nepomohla mu »ani přímluva papežova, ani ozbrojená moc říše«, byl zbaven všech práv, tělo jeho dáno zvěři, duše poručena bohu!

Strašný, ale jedině vydatný způsob sebeobrany proti přehmatům i nejvyšších!