Jak fungovala holubí pošta

původně vyšlo: Epocha 1902, autor A.Č.
Poštovní holubi byli dlouhá léta nepostradatelní poslové zpráv. Náš článek vám popíše, jak to s nimi vypadalo v roce 1902.

listování v kapitolách článku 'Jak fungovala holubí pošta'
« předchozí
  1. Používání poštovních holubů v dávné historii
  2. Poštovní holubi kolem roku 1900 a vlastnosti poštovních holubů
  3. Kompletní fotogalerie k článku
další »

Ve zprávách o polních cvičeních všech větších států evropských můžeme se dnes každoročně dočisti o pokusech čím dál tím hojnějších, podnikaných s holubí poštou, jež zavedena pokusmo i pro spojení válečných lodí s pobřežím, pro kterýž účel se ovšem hodí co nejlépe. Jak vysvítá ze zpráv francouzského setníka Raynaud-a, (vysl.: Rejnó) vykonali ptáci puštění s lodí za příznivého počasí cesty 200 — 300 km na břeh rychlostí 70 až 80 km za hodinu, při čemž nezahynul ani jediný z holubů. Shledáno však dále, že nejsou s to, konati cesty delší než 1000 km bez několikahodinného odpočinku, že vítr vanoucí ve směru jich cesty zvětší rychlost jich letu až na 150 km za hodinu, kdežto ovšem vítr protivný jim let velice ztěžuje.

Německá správa vojenská postavila nedávno veliký holubník pro poštovní holuby ve Špandavě, který jest určen býti v budoucnosti centrálou německé holubí pošty. Je to čtyřpatrová budova, jak náš obrázek ukazuje, podivného zevnějšku; jižní její čelo opatřeno jest od prvého patra až po střechu rozsáhlým drátěným pletivem, které tak tvoří jakousi klec obrovských rozměrů. V sálech uvnitř domu nalézají se sta klecí s holuby, zvláštní »nemocnice« pro churavé ptáky a různé pomůcky potřebné pro jich chov.

Z ostatních evropských států jsou to jmenovitě Belgie a Nizozemí, kde chov poštovních holubů a jich užívání stojí na vysokém stupni.

Holub poštovní je zvláštním druhem z rodů holubů, odlišným od našeho holuba domácího, divokého i některých jiných jeho druhů. Zdá se, že vznikl as delším křížením se jistých dvou druhů z tohoto rodu. Dnešní náš holub poštovní liší se značně od původního poštovního posla, užívaného za starověku; jest o něco silnější a větší než holub domácí, barvy tmavohnědé, velkého rozpjetí křídel a silných prsních svalů. Celá stavba jeho těla svědčí o schopnosti jeho konati dlouhé, namáhavé plavby vzduchem a to rychlostí, jež si v ničem nezadá s rychlostí dnešních našich rychlovlaků (80 km za hodinu, tedy 22 m za vteřinu).

Odvezeme-li jej z jeho domova v uzavřené kleci a vypustíme ven, vznese se přímo vzhůru, zakrouží několikráte, jakoby hledal pravou cestu, načež se pustí nejkratším směrem rovnou nazpět. Jsou známy případy, že holubi odvezení ze svého rodiště a věznění po několik let na sta km od něho vrátili se po svém uvolnění ještě po letech správně a rychle nazpět.

Tuto vlastnost podivuhodných těch ptáků vykládají obyčejně za šestý smysl, »smysl orientační«, jenž je v jisté míře vyvinut i u jiných ptáků, hlavně stěhovavých.

Co se týče konečně depeše samé, kterou má holub na svém těle odnésti, nutno ji ovšem držeti ve váze co nejmenší, ne přes 200 g. Má-li se odeslati velké množství zpráv, zmenší se tyto fotograficky na papírky velmi malého formátu, jež se dají do husího brku as 6 cm dlouhého a zalepí. Brk se pak upevní buď na jednu nohu holuba pomocí zvláštní kožené sponky a knoflíku nebo přiváže se na jedno z ocasních per holubových.


listování v kapitolách článku 'Jak fungovala holubí pošta'
« předchozí
  1. Používání poštovních holubů v dávné historii
  2. Poštovní holubi kolem roku 1900 a vlastnosti poštovních holubů
  3. Kompletní fotogalerie k článku
další »

Původní zdroj historického článku:
Epocha 1902, autor A.Č.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. října 2011


Diskuze k článku „Jak fungovala holubí pošta“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.