Poštovní holubi
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Poštovní holubi

Užívání zvlášního pudu holubů, kteří odvezeni na velké vzdálenosti od svého domova přece vždy najdou cestu nazpět, a jeho použití pro zasílání psaných zpráv z místa na místo, tedy za jistý druh poštovní dopravy, je původu velmi dávného, o čemž nás neklamně poučují jak obrazové nápisy egypských památek stavebních, tak i různé literární doklady dochované z historických dob Egypťanů, Řeků, Římanů i národů východních.

Z dob pozdějších, konce starého a počátku středního věku, kdy zprávy o různých kulturních poměrech tehdejších jsou stále častější, máme nesčíslné již množství dokladů o tom, jak obyvatelé obléhaných měst posílali své vzkazy spojencům holubí poštou vysoko nad táborem oblehatelů i o námořních výpravách, jimiž rychlé a jisté spojení s domovem zprostředkovali jedině úhlední holubi, v poesii všech národů nazývaní »poslíčky lásky«.

Jako přemnohé jiné, znali holubí poštu staří Číňané již dávno v dobách pro naše kraje předhistorických a přehojně jí užívali. Známost holubí pošty přešla s mnohými novými objevy do západní Evropy u příležitosti křižáckých výprav do Svaté země, ač v jižních zemích evropských, jak již praveno, užívalo se jí již za dob panství římského.

Poštovní holubi.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Byly to hlavně neschůdné a celkem bezlidné šíré pláně a pouště Orientu, dřívějšího to středu kulturního světa, na nichž nebylo vhodnějšího posla nad rychlého holuba, jehož letu vzdušným mořem se nedotýkají překážky pozemských cest. Víme, že za doby panství arabského nad Přední Asií byla zde holubí pošta v největším rozkvětu a že Bagdad, nejmocnější tehdy město a střed říše, byl spojen pravidelnými tratěmi holubí pošty se všemi končinami celé říše.

I ve střední a západní Evropě kvetlo užívání holubů na služby zpravodajské po celý středověk a daleko do nového. Na každém větším hradě byly holubníky, jichž malým obyvatelům v čas potřeby v míru i za války svěřováno roznášení zpráv do širého světa.

Novodobým rozvojem technických prostředků dopravních ustoupilo užívání holubů na účely poštovní přirozeně v pozadí, ač nezaslouženě.

Po mnohých však zkušenostech učiněných s holubí poštou v některých válkách během století devatenáctého sáhly správy vojenské opět k tomuto levnému, rychlému a za všech nepříznivých okolností i poměrně velice spolehlivému druhu válečného zpravodajství a ovšem i vyzvědačství.

V novějším čase oživila holubí pošta v poslední válce francouzsko-německé roku 1870-1; především to, byla obležená Paříž, jež uvedši ve skutek myšlenku poštovního řiditele Ramponta vzdušných oněch poslů užívala po celou dobu pruského obležení vedle ballonů co jediné cesty pro dorozumění a spojení s venkovem. Je známo, že během oné osudné zimy svěřeno holubům více než million dopisů úředních a soukromých — následek to prvého zdařilého pokusu spolku pařížských »kolombofilů« (milovníků holubů) dne 14. září 1870. Přirozeno tu, že po ukončení smutné oné války začali si ve Francii, povzbuzeni tak znamenitými výsledky za okolností tak mimořádných a nepředvídaných, znovu hleděti chovu poštovních holubů, jichž dnes možno v samotné Paříži čítati na půl millionu.