Hladové obyvatelstvo irské před vraty klášterními.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Hlad v Irsku.

Ubohý Erin, zelený smaragd v koruně anglické, oloupený však o veškerý třpyt a lesk!

Země, jejíž veškeré půdy pánem je cizinec, porobivší si ji před stoletími, kde hrabivý Angličan utlačuje a pokořuje domácí lid tak, že v tisících a statisících raději opouští navždy domov svůj.

Země bez obchodu, průmyslu, nerostného bohatství, i zemědělství zanedbaného a bezohledně vykořisťovaného od majetníků, bohatých velkostatkářů anglických, již nájemce svého vyhazují na ulici, když poplatek nemůže zaplatiti; místo obilí jest zemče nej důležitější plodinou irského hospodářství polního.

Bída a kořalka plní vězení již i »zločinci« mladistvými, dětmi, a »agrární zločiny«, do nedávna ostře trestané a z pravomoci domácí poroty vyňaté, činily celou zem jediným žalářem! Ale tak zv. »národní liga« a »pozemková liga« na obranu pravých příslušníků země, přes veškeré střežení anglické policie četně rozvětvené, přes zakročování úřadů bojují stále tábory, protesty parlamentárními, řáděním »měsíčních« čet, boykotty, osvobozováním skutečných zločinců před porotními soudy a často i násilnými činy, vraždami a žhářstvím proti hanebným utlačovatelům, na něž padá veškerá mravní zodpovědnost tolika bídy a zločinů.

Ponurý obrázek náš představuje nám jako hejno hladových a oškubaných vrabčáků tlupu zbědačelých domorodců irských, čekajících na milosrdenství kdesi před vraty kláštera . . .

Opravdový to »národ žebráků«, jenž však podle pojmů anglických nadšeně a vděčně má uvítati krále Eduarda, až se mu zráčí zavítati na jejich půdu, která je sice zrodila, ale kdež jsou méně než každý cizinec a najatý žoldnéř!