Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Historie a budoucnost olympiády

původně vyšlo: Úsvit 1927, autor Jenny
Zajímá vás, jaký názor na olympijské hry měli naši předci a jestli chtěli olympiádu v Praze? Toto vše se můžete dočíst v dobovém článku z roku 1927.


Olympijské hry

Dnes se po celém světě mluví o olympijských hrách, které se letos budou pořádati v holandském městě Amstero­damu. Jsou to veliké sportovní hry, na kterých každého čtvrtého roku se utkávají nejlepší sportovci všech národností. Olym­pijské nazývají se po starořeckém městě Olympii, kde ve starověku vždy byly pořá­dány.

Z dějin víme, že Řekové pěstovali usi­lovně nejen ducha, nýbrž i tělo. K výcho­vě tělesné sloužily ústavy, zvané gymnasia nebo palaistry, kde mládež za vedení zku­šených učitelů pěstovala hlavně tělocvik prostý čili lehkou athletiku, zápas a pla­vání. Taková gymnasia byla v každém městě a vybraní sportovci utkávali se pak v zápolení o čestnou cenu, vavřínový věnec při hrách pořádaných v Olympii každého čtvrtého roku na počest Zevovu.

Hry tyto neobsahovaly pouze zápasy sportovní, i básníci a pěvci se tu utkávali, hlavní však zájem byl upoután na závody tělesné síly a obratnosti. Ty skládaly se z různých běhů, pak pětiboje, t.j. skoku, běhu, vrhu diskem a oštěpem a zápasu, z rohování, a konečně z všeboje. Hry tyto, během nichž byl v celém Řecku prohlášen vše­obecný mír, trvaly pět dnů a zúčastňovali se jich Řekové ze všech krajin Řecka a závo­dili tam nejen dospělí muži, ale i hoši a jinoši.

První olympiada (doba zápasů) by­la asi r. 780 př. Kr. Ti, kdož v olympijských hrách zvítězili, zvali se olympionikové a byli slavnostně uvítáváni při návratu do rodného města. V nachovém úboru, ve vo­ze, v němž bylo zapřaženo čtvero běloušů, vjížděli do města zvláštním otvorem v hrad­bách, čímž chtěla rodná obec naznačiti, že město, jež má takové občany, nepotřebuje hradeb. Vítězům promíjeny daně a bývali až do stáří zaopatřováni na účet obce.

Samozřejmě, že s rozpadem svobodného Řecka zanikly i olympijské hry. Ve stře­dověku vůbec nebyla oblíbena tělesná vý­chova, vyjma cvičení rytířská, která slou­žila ovšem k zdokonalení v zabíjení lidí. Až teprve v devatenáctém století, kdy vzrů­stá zájem o tělesnou výchovu, kdy jsou zakládány tělocvičné jednoty, náš Sokol Tyršem a Fügnerem a německý Turnverein Jahnem, byly obnoveny na sklonku sto­letí i olympijské hry. Stalo se tak přičině­ním Francouze, barona Pierra de Coubertin (čti Kubertén), jenž v roce 1894 svolal do Paříže olympijský kongres, který se usnesl na znovuzavedení olympijských her, roz­hojněných o moderní sporty, jako cyklistiku, tennis a podobně. První olympiada konala se pak r. 1896 v Athénách, kde obětavý boháč řecký, obchodník Averov, dal postaviti svým nákladem veliké spor­tovní závodiště, stadion, nákladem několika milionů drachem, na místě starého stadia athenského. Tehdy po prvé konán také starodávný marathonský závod v běhu (asi 42 km), kteroužto trať, podle pověsti ve starověku, běžel posel se zprávou o ví­tězství athénských nad Peršany u Marathonu. Při první této novodobé olympiadě vyhrál tento závod prostý řecký sedlák Spyro Luys.

Další olympiada konala se v Paříži při příležitosti světové výstavy v r. 1900 v Boulogneském (buloňském) le­síku na hřišti Racing Clubu (čti Reisng Klubu), další pak v r. 1904 v Saint Louis (Sen Luis) v Americe opětně současně s velikou výstavou. V Řecku po vydání zákona o mezinárodních hrách olympij­ských byly tyto pořádány opět v r. 1906, ještě s větší slávou než 10 let předtím.

Další olympijské hry byly v Londýně r. 1908 a poslední předválečná ve Stockholmu r. 1912. Válka přerušila pak olympijské hry, až teprve r. 1920 bylo usneseno pořádati 6. olympiadu v Antverpách, aby tím byla vzdána pocta Belgii, zemi, která válkou nejvíce trpěla.

V r. 1924 byla olympiada v Paříži, a to v novém stadiu Columbes, a letošní bude se konati, jak jsme již řekli, v Amsterodamě. Jelikož při olympijských hrách závodí se i v zimních sportech, tato zimní část koná se již v prvních měs. roku olympiady v některém ze zimních sportov­ních středisk švýcarských. Letos, jak víte, je zimní olympiada ve St. Moritzi v kantonu engadinském.

Za Rakouska existoval již u nás národní výbor olympijský, který se po převratu změnil ve výbor státní. V každé zemi to­tiž jest takový výbor, který se stará o vy­sílání závodníků své země na olympiadu a případně pořádá olympijské hry a nese za ně odpovědnost, jsou-li pořádány v jeho zemi. Tyto výbory pořádají občas kongresy (schůze), z nichž jeden se konal i v Praze.

Od počátku olympijských her stojí u nás v čele tohoto výboru dr. Jiří Guth-Jarkovský známý vám jistě z knížek o slušném chování. Tento vynikající pracovník má veliké zásluhy o celý náš sportovní život a je opravdu duší tohoto výboru. Kdy bude i u nás v Praze olympiada, nevíme, ale vy, mladí, se toho jistě dočkáte.


Původní zdroj historického článku:
Úsvit 1927, autor Jenny




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. února 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.