Zajímavé důkazy inteligence šimpanzů z roku 1925

Šimpanz.
Autor: Gide, rok 1858
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Inteligence opic.

Na německé pokusné stanici na Tenerifě pozoroval dr. Köhler devět mladých šimpanzů a hleděl vyšetřit, mají-li tyto anthropoidní opice jisté schopnosti rozumové. Všech devět šimpanzů vyznačovalo se ovšem stejnými schopnostmi, některé z nich však poskytly zcela zajímavé důkazy jisté rozumnosti.

Dr. Köhler zkoušel především, dovedou-li opice aspoň do jisté míry užívati předmětů. Tak některé z pozorovaných opic házely kamením po svých družkách nebo i po psech, některé pokoušely se užívati dlouhé tyče jako pomůcky při skoku. Hole užívaly opice jakožto zbraně, nebo jí i po odpůrci házely, také se pokoušely užiti jí jako pomůcky k hrabání nebo k přitáhnutí předmětů, které byly od mříže na dosah niky příliš vzdáleny.

Jedno ze zvířat vypozorovalo, že dvě bambusové tyče dají se na konci do sebe vsunouti a tak je prodloužili; totéž provedlo i se třemi tyčemi. Když však tomuto šimpanzovi dali do klece k tomu ještě úzké prkénko, pokoušel se také nastrčili je do bambusové tyče, ale když se přesvědčil, že prkénko je k nastrčení příliš široké, okousal je na jednom konci do špičky a zkoušel, dá-li se to teď do bambusu vsunouti.

Opice také užívaly bedniček jako stolic a stoupaly na ně, aby výše dosáhly; nakladly na sebe až tři bedny, aby se dostaly k ovoci, které bylo umístěno hodně vysoko. Jedna z opic byla přivázána řetězem k mříži a hodně daleko od ní bylo umístěno ovoce, na které nemohla dosáhnouti; v téže místnosti byla však postavena bedna a jinde zase vysoko na zdi zavěšena tyč. Po delším váhání a všelijakých nesmyslných pokusech přišla opice přece jen na ten pravý nápad: přitáhla, si bednu pod visící tyč, tyč sundala a užila jí k přitáhnutí ovoce.

Při některých pokusech se zdálo, že opice skutečně uvažují; když pak některá z nich učinila nějaký objev, dělaly to ty ostatní po ní. Tak třeba za klecí venku byl trám, na kterém si mravenci udělali svou promenádu. Nejprve prostrčila jedna z opic z klece ke trámu stéblo, po ní pak prostrkovaly stébla nebo hůlky i opice ostatní: v okamžiku byla stébla pokryta mravenci a teď opice vtáhly svou kořist do klece a protáhly si mravenci obalenou tyčinku skrz zuby; nakysle zapáchající mravenci jim zjevně znamenitě chutnali.

Tak bylo vidět, jak všechny opice sedí v kleci co nejblíže té mravenčí cesty a každá operovala svým stéblem jako rybáři u řek se svými udicemi.