Ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud…

Těšit nás může také to, že jsme za světem nijak nepokulhávali. Před druhou světové válce jsme na tom byl s elektrifikací jen o trochu hůře než Rakousko, nebo Německo, ale srovnatelně s Francií. V roce 1913 mělo přístup k elektřině dokonce třetina našeho obyvatelstva.

Ač by se tak podle známé písně Elektrický valčík mohlo zdát, není pravdou, že by obce to, že jsou připojené k elektrické síti, nějak slavily. Přesného data se z kronik doberete jen velmi těžce. Nešlo tedy o „ten slavný den, kdy nám byl přiveden elektrický proud.“ Elektřina se na začátku zaváděla kvůli osvětlení budov. U nás byla první osvětlenou budovou textilní továrna v Moravské Třebové, a to v roce 1878. O čtyři roky později se osvětlilo brněnské Mahenovo divadlo, později Národní divadlo.

Stejnosměrný, nebo střídavý?

Elektrifikace u nás byla spojena s dvěma velkými jmény, Emilem Kolbenem a Františkem Křižíkem. Zatímco Kolben byl přívržencem střídavého proudu, který lze dopravovat bez větších ztrát, Křižík chtěl rozšíření proudu stejnosměrného. První veřejnou elektrárnou se stala Žižkovská plynárna, kde v roce 1889 instalovali první dynamo. Nacházela se na místě, kde dnes stojí stadion Viktorky.

V roce 1918 po první světové válce bylo elektrifikováno 11 % měst a 34 % obyvatelstva. Ve vzniklém Československu na tom bylo mnohem hůře Slovensko. Elektrifikovalo se totiž jen podle zájmů konkrétních obcí, a tak československá vláda připravila zákon, který stanovil, že je elektrifikace veřejný zájem.

Díky zákonu z roku 1919 se vyčlenila na elektrifikaci suma 75 milionů korun, která šla z většiny na elektrifikaci v českých zemích.

Elektrifikovalo se hlavně na Moravě, ta měla v roce 1945 dokonce 90 % všech obcí, vedl industriální sever. V Čechách byly rozdíly ještě propastnější. Jižní Čechy zaostávaly dlouhodobě. Elektřinu ale chtěl každý, k osvícení budov, chlévů, k tomu, aby poháněla zemědělské stroje. Elektrifikace pokračovala i po druhé světové válce.

Došlo k spojení všech přenosových soustav do jedné centrální. V roce 1960 se připojila poslední obec v Československu, Zlatá Baňa na Prešovsku. Objekty, které nejsou připojeny k elektřině, lze stále najít, jde ale hlavně o izolovaná stavení ve velmi nepřístupných podmínkách.

Pozor na dodavatele elektřiny

Elektřina nám dnes naprosto běžně slouží. Po roce 2000 proběhla liberalizace trhu s energiemi a od té doby si mohou odběratelé vybrat některého ze stovek dodavatelů elektřiny, ale také plynu. To pochopitelně není zcela jednoduché.

Jak je možné se v tolika dodavatelích vyznat? Proto je výhodné si pomocí kalkulačky na webové stránce provést srovnání cen elektřiny, kdy se zadá několik parametrů a získají se nabídky jednotlivých dodavatelů. To samé platí o srovnání cen plynu. Elektřina, stejně jako plyn je stále stejná, v distribuční soustavě nelze rozlišit, od koho ji doopravdy odebíráte.

Lze ale změnit dodavatele, obchodníka, a tak ušetřit nemalé prostředky. Nedávný krach dodavatelů ukázal, že dodavatele je třeba si vybírat opravdu obezřetně, ale to je zase jiná kapitola…