Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Rybí mumie: podivný, ale častý zvyk v dávném Egyptě

původně vyšlo: Věda a práce - 1902, autor neuveden.
Když se řekne Egypt, tak vás asi napadnou pyramidy a tajemné mumie. Víte ale, že staří Egypťané velmi často mumifikovali také jeden konkrétní druh ryb? Článek z roku 1902 vám o egyptském mumifikování tamních kultovních ryb Lates Niloticus (robalo nilský) prozradí více.


Rybí mumie v Egyptě.

Jak známo, uctívali staří Egypťané velké množství božstev. Zvláštní úctě těšila se též krásná ryba z rodu Percoides, zvaná latinským názvem Lates Niloticus.

Tato božská ryba oživuje dosud ve značném množství vody Nilu v horním i středním Egyptě. Některá města, jako zejména Esneh, vytvořila si zvláštní kult této ryby, pročež obdrželo město ono, kdysi veliké a lidnaté, za dob panství řecko-římského v Egyptě jméno Latopolis. Obyvatelstvo řečeného města neomezovalo se pouze na uctívání živoucí této ryby, nýbrž mumifikovalo ji tak dokonale, že zachovala se úplně neporušená po věky.

Francouzští badatelé Lortet a Hugounenq studovali v novějším čase tyto rybí mumie, jichž jim dal Maspero, ředitel egyptských starožitností v okolí města Esneh, větší množství vykopati. Výsledek badání oněch francouzských učenců byl nedávno předložen francouzské akademii věd a umění, a myslíme, že není nezajímavo podati tu krátký výtah ze zprávy té.

Rybí mumie pohřbívány byly ve velkém množství nehluboko do písku na pláni, rozkládající se západně od města až k prvním výběžkům libycké vysočiny. Mimo to nalézají se ještě ve velkém množství v lidských hrobech z časů ptolomeovských a římských.

Mumifikované ryby zaobaleny jsou pečlivě do proužků plátna, zbarveného konservující tekutinou na žluto, a nalézají se mezi nimi zvířata všech stupňů vývoje od nejmenších, sotva z jiker se vylíhnuvších mláďat, zabalených po stech, až k úplně dorostlým kusům přes 2 m dlouhým. Některé mumie obsahují též jen části dorostlých ryb, a byly to nejspíše bohulibé oběti takových chudáků, kteří se nevzmohli na rybu celou.

Všecky tyto ryby jsou však výborně Zachovalé; mnohé, jež byly před mumifikováním očištěny, zdají se dnes, po půltřetím tisíciletí, jako právě z vody vyňaty. Supiny podržely svůj původní lesk, ba namnoze i původní skvělé barvy; někde jest oko tak vzorně zachováno, že možno viděti zlatý a stříbrný odraz duhovky. Všechny větší kusy vykazují po jedné straně dlouhý řez, jímž vnikla dovnitř těla konservující tekutina.

Jaké však bylo složení chemické této tekutiny, jež musila býti zajisté velmi účinnou, když mohla zachovati rybí tělo, jež, jak známo, velmi rychle rozkladu podléhá, po tolik tisíciletí nezměněno ? Kdežto ke konservování těl lidských i jiných užívali staří Egypťané začasté asfaltu podobných látek, jsou všecky rybí mumie konservovány pouze solemi.

Dle zkoumání, jež Hugounenq provedl, byly posvátné ryby nejprve ve slané vodě máčeny, a pak obaleny vrstvou hlíny promíšené důkladně se solí, které dodávala nadbytek slaná jezírka pouště. Mumifikovaná rybí těla obsahovala průměrně 35% nerostných solí, z nichž tvořila převážnou většinu sůl kuchyňská, pomíšená solemi hořečnatými a jinými.

Největší zásluhu o zachování těchto různých dokladův egyptského dávnověku má arci tamní podnebí, jež jest tak suché, že většina těl tam dříve vysychá, nežli podlehla rozkladu. Tím se též vysvětluje, že rybí mumie mají na sobě po dvacetipěti stoletích více masa, nežli mnohá treska, přicházející na naše trhy.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce - 1902, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. července 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Rybí mumie: podivný, ale častý zvyk v dávném Egyptě


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: