Chytrý pes.
Zajímavou anekdotu sděluje prof. W. Normann.
Jeho přítel má psa, jenž zuřivě pronásleduje krysy.
Jednou zpozoroval pán, že pes sedí před krysí děrou a číhá; tak seděl asi čtvrt hodiny — marně; krysa se neukázala.
Posléze sebral se pes, běžel domů a brzy se vrátil nesa v tlamě kost. Bývaloť jeho zvykem, že kosti, jež nesežral, uchoval si někam »pro strýce Příhodu«. Milý psík vstrčit přinesenou kost do krysí díry a čekal dále.
Normann soudí, že pes přinesenou kostí, která je lahůdkou pro psa, chtěl si vylákali krysu. Na neštěstí pán psa odvolal, takže nevíme, jak by to dále dopadlo.
Diskuze k článku „Rok 1922: Chytrý pes a jeho zajímavá lovecká strategie“