Znamení z Marsu?
Konec světa byl předpovídán nesčetněkrát. Tak když se blížil tisící rok po Kristu, domnívali se lidé, že míra boží trpělivosti s tímto hříšným světem jako za dob Noemových je dovršena a připravovali se na smrt. Chystali si rakve, a rubáše, jiní tancovali a pili. Inu, svět je stále stejný a lidé v něm.
Konec světa mají předcházeti divná znamení na slunci, měsíci a hvězdách. Na 17. m. m. předpovídal kdosi, že bude už jistě konec světa. A to v době, kdy lidé na podobná překvapení mají nejméně času. Ministerské krise nejsou rozřešeny, valutové bolesti mají všechny státy, ruští bolševici se chystají napřáhnouti ruku a zaškrtiti buržoy celého světa. Není tedy na takové malichernosti, jako je konec světa, ani času.
Ale znamení na nebi se objevila. Obyvatelé na Marsu dali prý nám světelné znamení. Předně není pořád jisto, zdali na Marsu lidé žijí. A žijí-li, tak mohou nám dávati znamení, že se zajímají o naší bídnou zeměkouli? Proč se hlásí teprve teď? Proč nezakročili, když střílelo německé veledělo? Či snad jsou i na Marsu němečtí kulturträgři, kteří by rádi zázrakem pomohli svým „ubohým” bratřím na této planetě?
Věříte, že by k nám bylo možno zaslati nějaké znamení z Marsu? V curyšských novinách odpovídá jistý astronom: Nevěřím! Ale hned se opravuje a praví: Tak docela za nemožné je nemožné je nepokládám. Upírám jim pravděpodobnost.
A to z těchto důvodů: Lidé na Marsu, jsou-li jací, mají už dokonce jméno a nazývají se Numové (pozor! nikoliv „Ňumové”), jsou mnohem ubožejší tvorové než my, třebas by byli i chytřejší. Neboť Mars je studenější, menší a od slunce vzdálenější než naše země.
Numové mají mnohem méně vodních sil, sluneční energie a planetového tepla. Jejich hlad po energii je mnohem větší než náš. Nemohou si dovoliti otopu, nýbrž musejí, je-li jim zima, vlézti do vnitra své planety, do země.
Nejmenší vzdálenost Marsu od nás činí 55 mil. kilometrů. Kdyby nám chtěli Numové z Marsu dáti znamení, museli by vyvinouti nesmírnou sílu, aby pronikli prostor, který nás od nich dělí. Světový prostor jest sice vzduchoprázdný, avšak světelná vlna, kterou by vyslali, musela by míti nesmírný průřez, aby k nám dostihla.
Mimo to musil by býti na naší zemi aparát, který by jí zachytil. Takové znamení by vyžadovalo aspoň miliardu kilovatových hodin. To je ovšem pro Numy velmi nákladné, ač nevíme, zda mají své finance tak v pořádku jako pozemšťané.
A proč by takový náklad riskovali? Co by nám chtěli sděliti? Neboť přece jsou ještě ve stavu málo pokročilém a pak se o nás nestarají. Nebo jsou mnohem pokročilejší než my a pak vědí, že by se marně s námi dorozumívali, poněvadž by nebyli pochopeni. Lidé nerozumějí ani znamením, která se dějí kolem nich. Jak potom těm, která nám posílají neznámí nebešťané!
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1920: Proč nás Numové, mimozemšťané z planety Mars, zatím nekontaktovali?“