Komáři.

Nejkrásnější letní pobyt, nejkrásnější procházka může býti člověku úplně zkažena nepatrnými komáry, jímž je člověk ve svém letním oděvu vydán na milost a nemilost.

Je sice několik ochranných prostředků proti ním, jako hřebíčkový olej a kouř doutníkový, ale ponejvíce nejsme proti komárům dostatečně vyzbrojeni a sice proto, že neznáme dobře »techniku« komářího bodnutí. Je ku podivu, že věda věnovala tomuto poznání své služby tak pozdě.

Jak komáři bodají, ví snad každý. Jejich horní a spodní kousadla mají formu vláknové dýky, jíž bodají několik milimetrů hluboko do pokožky.

Délka těchto dyk umožňuje jim propíchnouti i nejtlustší kůži, ba dokonce i kožené rukavičky. Toto vlastní bodnutí nezpůsobuje žádnou bolest.

Bodnutí cítíme obyčejně až už je pozdě proti komáru se bránit, když už ponořil do rány svůj sosáček a vpustil do ní otravnou tekutinu. K čemu komár tuto tekutinu má, přesně doposud nevíme.

Rána, komárem způsobená zhoršuje se tím, když komára zabijem, takže nechává část svého sosáčku v ní, čímž je způsobeno malé pozdější hnisání.

Prostředek, který má paralysovat vliv bodnutí, musí působit okamžitě, jinak je málo platný. Účinné prostředky jsou obyčejné mýdlo a amoniak. Nepohodlnějším prostředkem jest však absolutní alkohol (čistý líh), který můžeme při sobě v lahvičce nosit; používání jeho je příjemnější, než použití čpavého amoniaku.

Nejlepším prostředkem ovšem by bylo komáry předem zahnat. To se dá dosáhnout v bytech, aniž by bylo třeba okna zavírat; stačí do oken napnout hustý gáz. Pro pobyt mimo dům je nejúčinnějším prostředkem jmenovaný už olej hřebíčkový, kterého se dá použit ve formě masti z lanolinu vyrobené.