Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1908: Telefon - společná vášeň papeže, dalajlámy a indických knížat

původně vyšlo: Lidové noviny - 1908, autor neuveden.
Napadlo by vás, že v dávných dobách patřil papež nebo tibetský dalajláma mezi fanoušky jedné z nejmodernějšího ukázek moderní komunikační techniky své doby - tedy telefonu? Historický článek z roku 1908 vám ukáže, že to mu tak tehdy skutečně bylo.


Rozvoj telefonu.

Vítězný pochod telefonu jest nezadržitelný.

Nejvíce ze všech exotických vládců užívá telefonu habešský císař Menelík. Jde každého jitra k svému aparátu, který jej spojuje s guvernéry v provinciích, a vyslechne jejich zprávu o činnosti minulého dne.

— Indická knížata, poddaná britské moci a odkojená anglickou kulturou, mají ve svých palácích téměř celé telefonní centrály, které jednotlivé pokoje, sály, hospodářské budovy, stáje atd. spolu spojují.

— Zemřelý perský šach byl v theorii velkým přítelem dalekomluvu, ale v praxi učinil pro zavedení telefonu ve své zemi velice málo. Telefonní sít v Teheranu se před časem omezovala na spojení mezi šachovými pokoji a harémem.

— Že jest v Evropě země měřící 169.300 čtv. kilometrů, která telefonu vůbec nemá, jest málo potěšitelné. Jde tu, jak lze poznati, o Turecko. Abdul Hamid II. se dosud vzpíral zavedení telefonu z politických důvodů, protože by jím, jak on a jeho rádcové myslili, bylo usnadněno organisování povstání a revolucí.

— Dvě církevní knížata jsou ještě, jejichž telefon zasluhuje povšimnutí: Pius X., který má suverenní právo nad poštou a telegrafem ve Vatikánů, má vlastní vedení telefonní ze své ložnice do sakristie chrámu svatého Petra a do kanceláře svého státního sekretáře Merrya de Val.

— Jeho kolega v povolání, buddhistický papež Dalai-Lama, jehož residence, podobající se orlímu hnízdu, leží na výšinách Thibetu, jest spojen telefonem s hlídači městské brány v Lhasse, kteří mu ihned oznámí, blíží-li se k svatému trůnu Buddhovu někdo nepovolaný.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1908, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. května 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.