Rok 1904: Zimní krása českých hor

Zima na českých horách

Ještě nebyla vylíčena mrtvá krása zimy v českém pohoří pohraničním, jež v době té skví se milliardami mrazivých krystalů, proměňujících temné hvozdy ve fantasticky hluboké dómy z bílého mramoru a vrcholky hor v zářný lem temnomodrého horizontu.

Ti, jenž obdivují se zimě Grindelwaldské, jíž v bezpočetných obrazcích propaguje švýcarský hotelier, neznají zajisté zimní půvaby našich bašt severočeských — a běda bojovníkům, kteří nejsou informováni o všech přednostech svých hradeb!

Nahoře, na nejzazší výspě pevniny středoevropské, vysoko nad zasněženým krajem českým, tam kde v pustých nocích burany s liticemi slaví orgie, za mlhavého rána, třeskutý mráz buduje své dílo nevyrovnatelné, přezařující indické pagody a mešity moslemské, velebnější dómu. francouzského.

Karazinovy zimní obrázky z lesů sibiřských tanou mi na mysli, patřím-li na pohled z lesů rudohorských.

Taková jest scenerie na rozhraní Čech a Saska a nejen na silnici vedoucí z Jirkova vzhůru ke Kalichu, odkud přicházejí k nám loutky a roztomilé hračky krušnohorské.

A což na temeni Krkonošském!

Vizme jen hotel Sněžných Jam, ve výši půldruhého sta metru, v blyštivém pancéři ledovém jako skelný zámek z pohádky.

Marně hledali bychom jemu podobného v celé střední Evropě!