Moderní vojenskou taktiku nevymysleli lidé, vojáci pouze kopírují chování zvířat v boji!

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Národní listy - 1916, autor neuveden.
Vojenští velitelé studují nejrůznější vojenské školy a akademie, aby se tam naučili nejúčinnější strategii k poražení svého protivníka. Jak vám ale ukáže článek z roku 1916, tak zvířata něco takového dokážou i bez studia na „West Pointu“. Zajímá vás, jaké vojenské taktiky různá zvířata ve své „válce“ o život používají?
Následující text pochází z roku 1916

Válečná taktika zvířat.

Dr. Heinz Welten v „Biologii války” porovnává způsob boje zvířat s moderní válečnou taktikou a dochází zajímavého závěru, že leccos, co považováno, bylo za vymoženost moderní taktiky válečné, není dávno ničím novým a neobyčejným v bojích zvířat.

Moderní vojevůdce, má-li proti sobě přesilu, snaží se zdánlivým rychlým ústupem rozptýliti nepřítele a postupně potříti jednotlivé jeho oddíly. Tohoto strategického pravidla bylo v nynější válce častěji použito. Ale tento způsob boje není neznám ani v bojích zvířat.

Australský klokan je velmi silné zvíře, ale musel by podlehnouti v boji s celou smečkou psů. Proto hledá záchranu v zdánlivém útěku. Jsa poměrně veliké zvíře, odvažuje se dosti hluboko do vody, a opřen o silný ocas, vyčkává blížících se psů.

Prvního, který se přiblíží, přidrží předníma běhama pod vodou, dokud se druhý neobjeví. Útočník, jakmile se dostane z vody, prchá a delší dobu nelze ho užiti k lovu na klokany. Stejně vede sobě klokan i s následujícími dorážeči a tak může se ubrániti i velké smečce psů.

Jiný příklad: podniká-li válečná loď útok, bývá provázena podmořskými loděmi a torpedoborci, majícími za úkol, chrániti po zdařeném útoku její ústup před možnou přesilou nepřátelskou a nepříteli pokud možno uškoditi, nebo aspoň jej zdržeti.

V říši zvířectva nejchytřejší opice, paviáni, mají tento způsob boje. Je-li tlupa jejich pronásledována, nejsilnější paviáni zůstávají pozadu, aby chránili ústup. Vyčkávají blížícího se nepřítele, zasypávají jej deštěm kamení a teprve potom prchají za ostatními. To opakují tak dlouho, až nepřítel unaven, vzdává se marného pronásledování.

Ve vzdušné válce, která je příliš mladá, aby v ní už byla mohla se vyvinouti vlastní taktika, platí pravidlo, vznésti se pokud možno vysoko nad nepřítele, ať už za účelem vrhání pum na něj, nebo - po ruském vzoru - aby sebevražednými útokem byl nepřítel stržen spolu do hlubiny.

Podobně si vede skřivan, aby unikl svému nepříteli sokolu, jehož kořistí se stává, nezpozoruje-li ho včas. Jako šíp vrhá se sokol na skřivana, který nemá jiné zbraně než svá rychlá křídla. Ale těch dovede podivuhodně využiti, stoupaje výše a výše, aby se dostal nad svého pronásledovatele. Neboť potom nemůže mu sokol ublížiti. A stoupá-li sokol, stoupá skřivan ještě výše. Vesele krouží v modru nebes, až nepřítel po marných pokusech zmizí.

Jinak před sokolem chrání se datel, který nemá tak vydatných a rychlých křídel jako skřivan. Datel zaletí jen k nejbližšímu stromu a šplhá po jeho kmenu těsnými spirálami, neboť sokol, který nemůže v letu tak malé spirály opsati, nemůže se ho chopiti.

— Bylo by lze uvést i ještě mnohé jiné případy, které stejně ukazují, jak neustálý boj, kterým život jest, boj jednotlivcův i celků, naučil i bojovníky ze světa zvířat vhodné taktice, která nezadává v ničem taktice moderního válčení.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1916, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
2. března 2023


Diskuze k článku „Moderní vojenskou taktiku nevymysleli lidé, vojáci pouze kopírují chování zvířat v boji!“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 30 dní




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.