Jak si lidé před sto lety představovali města po roce 2000

Anglický dům v budoucnosti.

Člen královské britické akademie Marcus Stone uveřejnil nedávno kritickou úvahu o tvořícím se slohu XX. století v Anglii, kteráž úvaha svojí břitkostí vyvolala značné vzrušení.

Třeba že se — praví — v Anglii staví ve všech možných slozích více než kde jinde, nemůže přece nikdo popřít, že Anglie nemá žádný svůj zvláštní národní sloh neb aspoň svůj charakteristický směr, odrůdu některého slohu, jakými se může honositi Francie, Italie nebo Německo.

Celá řada vynikajících anglických architektů — Norman Shaw, G. F. Bodley, T. C. Jackson, Aston Webb a j. — byla dotazována zda klassický nebo gothický sloh změní v budoucnosti dnešní banalní ráz londýnských ulic, či zrodí-li se v příštím století svérázně anglický sloh stavitelský.

Většina umělců odpověděla na otázku první záporně, poukazujíc že změněné kulturní umělecké poměry vyžadují nezbytné i změnu ve stavbě měst, a slohy minulých století nelze jen beze všeho přenésti v naši dobu. Otázka druhá zodpověděna kladně, ale aniž by ráz tohoto slohu byl blíže a určitěji definován.

Než přejdem raději od praktiků ke prorokům.

Edward Bellamy praví, že dle jeho náhledu bude dům okolo r. 2000 v Anglii i v Americe daleko lépe odpovídat potřebám jak jednotlivce tak i veřejnosti, a doprovází svůj náhled myšleným pohledem na londýnskou ulici roku 2000.

Dalekosáhlé zlepšení všech dopravních prostředků bude mít za následek značné klesnutí cen stavebních míst ve městech, takže bude možno i soukromníkům stavět velká a krásná stavení, jejichž poměry a rozměry nebudou sešněrovány předepsanými rozměry ulic ani zastiňovány nebetyčnými domy podobnými věžím. Na krytí střech se bude užívati sklo a jiné průhledné látky, a chodci najdou v prostorných postranních galeriích a podloubích domů úkryt před nepohodou. Nízké obytné místnosti a fádní čtyřhranná okna zmizí z domu budoucnosti.

H. G. Wills popisuje nastávající změny asi následovně. Za kámen, cihlu a dřevo má moderní architekt železo, ocel, různé druhy cihel a různá dřeva z nejzazších končin země, kteréž hmoty umožňují provedení různých konstrukcí, které by stavitelé dřívější byli pokládali za nemožné.

Nové způsoby vytápění a osvětlování, zdvihadla a podobné novoty přivedou pravou revoluci do starých a ustálených názorů. Zda je však i při těchto pomůckách, jež skýtá pokročilá mechanika, architektu snadnější stavěti chrám ve slohu starořeckém či patnáctipatrový hotel v ulici široké 35 m, je pochybno.

Architekt však nepracuje pouze pod břemenem mocné tradice, která mnohdy naprosto odporuje moderním požadavkům, nýbrž musí jednat i proti vůli veřejnosti, jež se též často staví nepřátelsky proti každé novotě. Možno tedy, že závisí víc od veřejnosti než od umění samého, jak brzy se naše (anglická) architektura vymaní ze zmatku slohů a upomínek na zašlé slohy a přikloní k novému pěknému slohu XX. století.

Dokonale provedený dům XX. století bude se značně lišit od domu kterékoli dřívější doby.

Je na př. otázka, bude-li vůbec mít komíny. Zatlačí-li elektrické vytápění zastaralý nynější způsob topení, zmizí samozřejmě netoliko komíny, ale změní se značně i celé vnitřní uspořádání obytných místností, a ventilaci bytů obstarají pak elektricky poháněné ventilatory, takže architektu bude možno uspořádat okna tak, aby odpovídala vnitřnímu i vnějšímu ladnému vzhledu budovy.

Aby se předešlo hromadění se prachu v různých koutech budov, budou dle možnosti odstraněny všechny kouty a rohy užitím zakřivených ploch. Jako další zlepšení konstrukce domu možno považovati provedení dvojitých zdí ze železného trámoví s napodobeným zdivem, které by nepropouštěly zvuk ani teplo.

Je sice možno, že takto provedený dům se bude z počátku zdát méně útulným a pohodlným než dům starý, a podobným spíše nějakému zahradnímu pavillonu; během času se však tyto názory změní a starodávný dům občanský se nám bude zdáti dusným a tmavým vedle obytného domu provedeného moderně.

Možno též, že se dům, jenž by hostil pouze jednu rodinu, stane ještě řidším než nyní, a že se budou stavět domy pro více rodin se společnou restaurací, jež bude zdvižemi zasílat jídla na požádání do jednotlivých bytů, se společným hříštěm na střeše domu pro děti, společnou školou, klubovními místnostmi a pod. Pole pro fantasii při stavbě takovýchto domů bude zajisté rozsáhlé.