Jak cyklista díky špatnému oblečení rozesmál celou nemocnici

Cyklista.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Cyklista, jenž vyjel z — kalhot!

Nedaleko zemské nemocnice zaznělo včera pronikavé zvonění, vybízející k nejspěšnějštímu útěku ze silnice na chodník.

Hned potom mihl se před očima pouličních chodců rozpálený jezdec na železném oři; napínal své svaly, jak by chtěl dosíci mistrovství světa. Když přiblížil se však a nemocnici, tu zdálo se pasantům, jak by neviditelná magická ruka táhla jezdce k zemi . . .

Hned komihl se na pravo, hned na levo, hned opět shýbl se ku předu jak sváteční jezdec, jenž vidí spásu v objetí koňova krku . . .

Pojednou zazněl pronikavý výkřik a cyklista vyšinul se ze sedla. Salva smíchu provázela jej, když rozloučiv se s kolem, které hledalo úkrytu na pravo, vrhl se na levo a vášnivě objímal matičku — zemi.

Domnívaje se bezpochyby, že je pštrosem a někde v sousedství Sahary, skrýval statně svůj čichový aparát do písku a méně poetickou část těla ponechával publiku k laskavému nahlédnutí. Z této trapné situace vysvobozen byl několika pasanty, kteří konečně — ujistivše jej, že není pštrosem ani na Sahaře — pomohli mu namahavě na oře.

Aby měl co nejdříve za svými zády místo, na němž jeho cyklistská čest byla pohaněna, napjal pedaly s největší silou. Pojednou zdálo se pasantům, kteří upírali na odjíždějícího cyklistu zvědavě oči, že při každém otočení šlapátka shýbá se cyklista, jak by byl transmisí uchvácen, ku kolu. A zároveň dloužil a šířil se na cyklistově nohavici bílý pruh ...

Pojednou padl cyklista opět k zemi a smíchem za břicha se popadající publikum tleskalo cyklistovi, jenž vyjel — z kalhot a zůstal na ulici v podvlékačkách.

Později se věc vysvětlila: Při prvém pádu roztrhl si kalhoty, cár z nich navinoval se na šlapátko a konečně přestěhovala se celá nohavice s nohy na šlapátko.