Naše projekty: originální samolepky na stěnu Pieris.czmagazín Příroda.czobchod s plastikovými modely Plastikáče.czefektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak se ladí zvony

původně vyšlo: Věda a práce 1900, autor neuveden
Zvuk zvonu pozná každý, ale víte jak se ladí? Nabízíme Vám článek z roku 1900, popisující jak ladění zvonů probíhalo u specialistů ve Švýcarsku.


Ladění zvonův

Líbezný souzvuk zvonů na našich kostelních věžích a zvonicích závisí na jejich správném a přesném naladění. Nejčastěji ladí se zvony podle měkkého (moll) trojzvuku, poněvadž právě tento akkord má při svém smutečném rázu nejvíce vznešené velebnosti a vyhovuje tím nejlépe náladě církevní.

Avšak jen vzácně setkáváme se se zvonovým trojzvukem, naprosto přesně naladěným, a to přes reklamní ujišťování mnohých zvonařských závodů, které ve svých cennících prohlašují, že ručí za dodání zvonů přesně naladěných bez jakýchkoli oprav hned na poprvé.

Neznámeť až dosud zákona nebo návodu, dle něhož by se přesné ladění zvonů hned při lití provésti dalo. Neboť jednak jest zvon dosavadního tvaru velmi složitým hudebným nástrojem, jednak jest theorie jeho zvukového chvění dosud ještě velmi nedokonale prozkoumána. Nejspíše daří se tato práce při zvonech menších, že se hned při lití docílí akkordu přibližně správného; avšak při zvonech velikých o váze několika set nebo tisíc kilogramů není to věcí nikterak snadnou, jak nás o tom poučují časté dissonance zvonů, na téže zvonici zavěšených.

Zvonařské dílny pracují dosud hlavně jenom na základě zkušenosti; a proto uchovávají se pečlivě modely zvonů, které měly hned po ulití zdařilý zvuk.

A takových vzorů přidržuje se pak dílna co nejúzkostlivěji při pozdějších objednávkách.

Avšak skutečné a přesné ladění zvonův již hotových dá se přece prováděti. Děje se tak ovšem dosud jen v jediném závodě Švýcarském, v závodě to Thybaudově ve Vevey.

A doufáme, že se svým čtenářům zavděčíme, seznámíme-li je se zásadami a s prostředky, jak se to tam provádí. Jakkoli se to zdá býti na první pohled skoro nemožným, že by zvon měl po hudební stránce podobu s píšťalou, jest tomu přece tak. Thybaud zaměstnává se na základě této zásady již déle 25 let laděním zvonův a dosáhl v tomto oboru nejen znamenité zručnosti, nýbrž i neobyčejných výsledkův.

Tón píšťaly závisí na její délce a na jejím světlém průměru. Čím jest píšťala širší a delší, tím hlubší jest její zvuk. A podobně má se to i se zvonem. Ze dvou zvonů, které mají týž zevnější tvar, dává hlubší tón onen, jenž má tenší stěny, a následkem toho dutinu širší a hlubší. Z toho patrně plyne, že chceme-li tón zvonu snížiti, ubereme stěnám uvnitř něco tloušťky, chceme-li pak tón zvýšiti, ubereme mu zase délky na spodním kraji.

Obojí práce koná se na soustruhu, zvláště k tomu cíli sestrojeném, jejž nám přiložený obraz předvádí. Je tu v soustruhu zapjat veliký hodinový zvon katedrály sv. Petra v Ženevě, vážící 1610 kg, jenž byl pomocí soustruhu naladěn přesné na tón velké E, maje dříve zvuk o něco vyšší.

Zvon upevní se na soustruhu za korunu, aby se jeho osa co nejpřesněji shodovala s otáčecí osou soustruhu. Pomocí zvláštních nožů vybírá se pak zvonoviny uvnitř na ztloustlém okraji zvonu tak daleko, pokud se zvon žádaným tónem neozývá. Postup tohoto děje dá se po celou dobu pracovní velmi snadno a přesně stopovati, poněvadž zvon při soustruhování neustále vydává drnčivý zvuk, jenž se postupem práce stále snižuje. Ladič, jenž ovšem musí míti velice vytříbený sluch, srovnává tento zvuk s tónem ladičky, která mu za vzor slouží. Jakmile se pak oba tóny shodují, přeruší se práce, a zvon může býti na zvonici zavěšen s naprostou jistotou, že bude i nadále vydávati tón žádaný.

Nesnadnějším a omezenějším výkonem jest přelaďování zvonu na tón vyšší. Ubírá se tu kovu na okraji zvonu až k nej tlustšímu místu stěny. Avšak i kdyby se celý tento okraj ubral, nelze zvuk zvýšiti než o půl tónu. A tím již nabývá zvon tvaru neúhledného.

Ladění na hlubší tón není tou měrou omezeno, poněvadž zejména velké zvony mívají stěny velmi silné, obyčejně čtrnáctý díl průměru dosahující. Tím jest dána možnost, vysoustruhovati tolik zvonoviny, že se zvuk i o celý tón sníží. Ano, Thybaudovi podařilo se již přeladiti zvon o dva tóny níže, jako na př. zvon z Montreuxu, jenž váží 36oo kg a měl tak silné stěny, že tak značné snížení tónu na něm mohlo býti provedeno.

Nyní ladí se právě v jeho dílně dvanáct zvonů Lausannských, které dosud dávaly pouze 7 rozličných tónův. Jejich váhy a zvuky jsou pak tyto. Zvon do váží 6600 kg, dva do C váží 36oo a 2100 kg, dva do Es váží 1700 a 1350 kg, jeden do F váží 935 kg, dva do As váží 760 a 505 kg, dva do Hes váží 370 a 351 kg a konečně dva do c váží 365 a 248 kg.

Již uvedené tuto příklady jsou toho dostatečným dokladem, že přece přelaďování zvonův jest ve mnohých případech velice žádoucím, a to zejména ve větších městech, kde se mísí hlahol zvonů z četných věží. Hudební ucho bývá tu nezřídka uráženo křiklavými nesouzvuky.

O tom pak, jak dokonalý souzvuk vydávají zvony, sladěné v dílně Thybaudově, může se letos přesvědčiti každý návštěvník Pařížské výstavy, neboť zvony ve Švýcarské vesnici jsou právě za tím účelem pořízeny. Rovněž tam sezná libozvuk zvonkových her, které tam jsou velmi četně zastoupeny; neboť jen z Francie jsou přihlášeny 4, z Belgie 2 a ještě několik jiných.

Dosavadní nesnáze a časté nezdary s laděním zvonů toho byly příčinou, že se již několikráte vážně pomýšlelo na to, zanechati vůbec dosavadního tvaru zvonového, co do výše tónu téměř nevypočitatelného, a pořizovati zvony tvaru nového, pravidelnějšího, jenž by dopouštěl přesné vypočítávání tónu hned při výrobě. V tom se však náhledy rozcházely, jaký tvar se pro nové zvony má zvoliti. Jedni navrhovali prosté kovové tyče, jichž ladění by ovšem bylo velmi jednoduché; druzí pak pomýšlejí na zjednodušený a pravidelnější tvar nynějších zvonů dutých, jak jsme o tom v r. VII. na str. 140. podali zprávu. Není však pochyby, že by se i na dále udržely zvony dosavadního tvaru, kdyby se podařilo odstraniti nesnáze, spojené s jejich přesným laděním.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce 1900, autor neuveden



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
4. října 2015


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Novinka: kniha Bejvávalo

Kniha Bejvávalo Vám nabízí 111 zajímavých historických článků ze všech oborů, doplněných o původní fotografie, ilustrace, dobové reklamy a kreslené vtipy. K zakoupení v každém dobrém knihkupectví.

Kolorované snímky





Debata k článku Jak se ladí zvony


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: