Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak funguje stroj na třídění mincí podle velikosti

původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1908, autor T. M.
I dnešní době platebních karet a bezkontaktních plateb se stále někdy platí pomocí obyčejných mincí. Proto se i dnes používají stroje, které dokáží automaticky a velmi rychle roztřídit mince podle velikostí. Jak tyto stroje fungují, to vám popíše historický článek z roku 1908.


Třídidlo mincí.

Norský vynálezce Bjarne Cranner dal si patentovati přístroj, který má za účel značně usnadniti pokladníkům velikých závodů peněžních, jakož i všem osobám, jichž rukama denně projdou veliké obnosy, třídění různých druhů mincí.

Třídič mincí sestává ze šroubovitého žlábku vinutého kolem svislého sloupku. Do horní duté části sloupku opatřené trychtýřem házejí se mince plnými hrstěmi. Mince se kutálejí žlábkem dolů a přicházejí na této cestě k otvorům, uspořádaným v různých výškách ve stojatém okraji žlábku. Otvory jsou různých vehkostí a od nich odbočují krátké žlábky k podstaveným miskám. Nejdříve propadají mince drobné, pak větší a na konec zbývají největší.

Připojený obrazec náležitě objasňuje princip přístroje i zacházení s ním. Na obrazci spatřujeme onen šroubovitý žlábek vinutý kol sloupku, upevněného v základní desce. Ve stojatém vnějším okraji jsou uspořádány otvory tak, že nejhořejší výřezy jsou jen nízké, tak že propouštějí jen drobné mince, a výška výřezů se zvětšuje tím více, čím níže jsou tyto položeny, a shoduje se vždy s průměrem příslušných mincí.

Mince padají do misek, z nichž některé, jsou postaveny na základní desce, kdežto jiné jsou bud zavěšeny na sloupku nebo na šroubovitém žlábku. Počet misek, jakož i počet a velikost výřezů může se zaříditi dle mincovní soustavy kteréhokoli státu.

Dno šroubovitého žlábku má silný sklon na vnější stranu. V hořejší duté části sloupku je pak upraveno velice šikmé dno, jež tvoří pokračování, či vlastně počátek dna šroubovitého žlábku. V duté části sloupku jsou dále na přič protknuty kolíčky, jež nutí mince, aby se valily při pádu.

Mince vhozené do trychtýře klesají tedy po silně nakloněné rovině uvnitř horní části sloupku, a vyběhnuvše na šroubovitý žlábek, tlačí se, valíce se po něm dolů, odstředivou silou ke stojatému okraji žlábku a jakmile přijdou k otvoru, který souhlasí s jejich rozměry, vybočí účinkem setrvačnosti ze žlábku a padnou do podstavené misky.

Dle svědectví V. Forbina, spolupracovníka s námi spřáteleného francouzského časopisu „La Nature“, účinkuje přístroj ten velice přesně. Forbin viděl jej v činnosti v jakémsi pařížském peněžním velkozávodu a vyslovuje přesvědčení, že přístroj ten prokáže peněžním závodům, hlavně velikým, neocenitelné služby.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1908, autor T. M.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
30. září 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.