Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak fungovalo perpetuum mobile ze začátku minulého století?
původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1908, autor —ek.

Věčný stroj, který pro svůj chod nepotřebuje žádnou další energii, je dodnes nedosažitelným cílem mnoha konstruktérů. Historický článek z roku 1908 vám ale jeden takový funkční stroj detailně představí.


Zdánlivé perpetuum mobile.

Při příležitosti Lépine-ovy soutěže hraček v Paříži byl vystaven zajímavý přístroj, který byl pojmenován „samohybné kolo“ nebo také „věčný samohyb.“

Přístroj ten poutal pozornost četných návštěvníků tím, že se pohyboval zdánlivě sám sebou. Přístroj ten se otáčel sice velmi zvolna, neboť vykonal obrátku v 10 až 15 minutách, ale otáčel se přece, jaksi na posměch zákonu o zachování energie a všem důkazům o nemožnosti perpetua mobile.

Přístroj ten, znázorněný naším obrázkem, dal si vynálezce jeho Edmund Quillot patentovati. V podstatě sestaven je zajímavý ten přístroj následovně. Kotouč z libovolné látky, ebonitu, zinku, skla atd., avšak pokud možno stejnorodý, opatřen jest uprostřed velikou kruhovou děrou, jíž prochází zcela volně hřídelík ze dřeva nebo železa.

Kotouč je držen v poloze kolmé ku hřídelíku 12 až 15 konopnými motouzky nebo nitěmi, jež jsou napiaty přes jeho obvod a jsou přivázány na obou koncích hřídelíku k houslovým kolíčkům, vsazeným do dřevěných kuželů upevněných na hřídelíku. Kolíčky se motouzky nebo niti napínají. Aby se hřídelík s kotoučem mohl snadno otáčeti, jest uložen na hrotech nebo opatřen kuličkovými ložisky. Spodní část kotouče brodí do jisté výšky ve vodě, kterou obsahuje podstavená mísa.

Takto jednoduše uspořádaný přístroj je schopen neustále se otáčeti, ale jen pokud brodí ve vodě. Příčinu otáčení pochopíme nejlépe na základě obr. 2. Mějme hřídelík XY uložený na dvou hrotech. Uprostřed hřídelíku budiž široké oko D, jímž volně prochází těžká tyč AB, podporovaná napiatými konopnými motouzky tak, že je v rovnováze. Ponoří-li se konec B tyče do vody, smrští se účinkem vody konopné motouzky, spojující tento konec tyče s konci hřídelíku, následkem čehož se tyč posouvne vzhůru do čárkované polohy.

Tím se poruší rovnováha tyče a tato se převrátí dolů koncem A, jenž pak je ponořen do vody, kdežto konec B s motouzkem XBY se octne nahoře na suchu. Motouzek XAY napojí se vodou a smrští se, kdežto současně motouzek XBY usychá a prodlužuje se, což pokračuje tak dlouho, až se rovnováha opět poruší, tak že se konec B znovu octne ve vodě. Avšak takto zařízený přístroj účinkoval by nejspíše jako vahadlo, jež by snad mohlo nejvýše poháněti hodiny jakéhosi nového druhu, jichž přesnosti však by se dalo nepochybně mnoho vytýkat, otáčivého pohybu by se jím však sotva docílilo.

Proto užijeme místo jedné tyčky dvou tyčí k sobě kolmých (obr. 3.) a obdržíme bezpečně pohyb otáčivý. Ještě jistějším pak bude, užijeme-li většího počtu tyčí než dvou. Praktické provedení této myšlenky přivede nás pak ke kotouči drženému přes jeho obvod napiatými motouzky, jak jej spatřujeme na obr. 1. Pokud je kotouč poněkud ponořen do vody, obnovuje se jeho výstřednost stále na téže straně vzhledem k hřídelíku, jak to přehnaně ukazuje obr. 4., a proto musí se kotouč stále otáčeti v témž smyslu. Rychlost otáčení závisí na rychlosti odpařování vody z motouzků. Samozřejmě lze nahraditi vodu lihem nebo étherem nebo i jinými snadno se odpařujícími kapalinami, aby se rychlost otáčení zvětšila.

Konečně lze dosáhnouti téhož výsledku i bez kapaliny, využitkujeme-li rozdílu teplot. Za jichž účinku se kovové dráty na jednom konci průměru kotouče roztahují, na druhém smršťují. Princip jest opět týž: způsobovati stálou výstřednost kotouče.

Je samozřejmo, že přístroj není uskutečněním perpetua mobile, poněvadž se pohyb neděje z ničeho, nýbrž je podmíněn v jednom případě spotřebou vody a tepla na její odpaření, v druhém spotřebou tepla.

To je vše, co vynálezce zatím sděluje. Pokud se snad týče možných upotřebení přístroje, sotva jakých bude. Přístroj je prostě zajímavou fysikální hračkou a tou nepochybně vždycky zůstane.



původ historického článku:
Vynálezy a pokroky 1908, autor —ek.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. září 2018



Debata k článku 'Jak fungovalo perpetuum mobile ze začátku minulého století?'






Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.