Ruský ledoborec Jermak (1901)
původně vyšlo: Věda a práce 1901, autor neuveden.

Zajímalo by Vás jak funguje ledoborec? Můžeme Vám nabídnout popis ledoborce Jermak, který čistil zamezlé lodní trasy na přelomu minulého století. Dnešní ledoborce sice už nepoužívají pro svůj pohon parní stroje, ale princip zůstává podobný.

Jermak, ruský drtič ledu - klikněte pro zobrazení detailuJermak, ruský drtič ledu
v plné plavbě na Baltickém moři.

Ruský drtič ledu Jermak

Severní poloha Ruska jest stálé plavbě velice na újmu. Důležité okolí sídelního a hlavního města Petrohradu souvisí s mořem jenom pomocí zátoky Kronštadtské a Baltického moře; a právě tyto částky moře zamrzají v zimě každého roku, tak že tu plavba vůbec nemožnou se stává.

Jediným prostředkem za těchto okolností jest uvolňování plavební dráhy zvláštními loděmi, které jsou na rychlé a vydatné drcení souvislého ledu zařízeny. Ovšem jest sestrojení takové lodi naprosto jiné než při lodích obyčejných. Ostrá přída, které jest k prorážení vodních spoust nezbytně zapotřebí, nehodí se naprosto k prorážení ledu. Proto jest přída ledových drtičů tupá, ustupujíc v úrovni ledu klínovitě na zad tvoříc širokou plochu, která se na vrstvu ledu pošinuje a na ni tlakem shora působí. Aby tento tlak byl co nejvydatnější a na rozdrcení silné ledové vrstvy stačoval, jsou takové lodi těžké a stavbou co nejsilnější, poněvadž by se jinak ledem snadno poškoditi mohly.

Vedle toho zužitkováno jest při nich známé okolnosti, že se souvislá vrstva ledu mnohem snáze dá rozlomili, není-li zdola vodou podporována a nesena. Za tím účelem opatřen jest každý drtič ledu na přídě vydatnou vrtulí, která vodu pod ledem před lodí ssaje, a tím hladinu lední poněkud snižuje, aby se lodní přída snáze nad povrch ledu pošinovati dala.

Drtič ledu Jermak, jehož obraz v čele dnešního čísla přinášíme, sestrojen byl v dílnách angl firmy Armstrong, Whiteworth et Cie. Na délku měří 92 m, na Šířku 21,5 m na výšku 128 m a vládne strojovou silou 12.000 koní. Naše vyobrazení předvádí nám Jermaka v plné činnosti, jak proráží vrstvu ledu 1,5 m silnou rychlostí 15 km za hodinu.

Výkon to zajisté velkolepý!

Jermak jest důkladným krunýřem opatřen a má dvojité stěny; prostor mezi nimi slouží k napouštění přítěže vodní, má li se váha lodi zvýšiti. Takovýchto od sebe odděleních prostorů pro přítěž jest celkem 34. Všechen prostor lodi pod palubou zabrán jest stroji a zásobou uhelnou. Pro pohon jsou na zádi tři vrtule vedle sebe, z nichž každá poháněna jest samostatným parním strojem s příslušným parním kotlem. Pro tyto tři parní kotly jest společný komín zadní. Zadní komín rovněž slouží třem kotlům, z nichž se dodává pára jednak stroji pro přední vrtuli, jednak strojům pro čerpadla a přístroje pomocné. Tato přední vrtule jest čtyřkřídlá, veliká a tak rvchloběžná, že pudí velké spousty vody nazad, odebírajíc je před přídou lodní.

Čerpadla umístěna jsou mezi oběma kotelnami, po obou stranách jsou pak chráněna zásobárnami uhlí. Jedno z čerpadel má výkon tak ohromný, že může za minutu 10 m³ vody do komor převésti nebo z nich vyprázdnili. Touto rychlou pohyblivostí vodv v zatěžovacích komorách nabývá Jermak neobyčejné způsobilosti k dokonalému provádění svého úkolu. Neboť podle potřeby může se velmi rychle přemísťovati těžiště lodi směrem podélným, tak že se přída střídavé dá vynořiti nebo zase ponořiti, čímž se právě drtící práce nejvydatněji provádí. Jiné čerpadlo dopouští polévati boky lodní neb i led před lodí horkou vodou, aby se jednak na lodi netvořily přímrazky, jednak abv se led před přídou tavil a křehčím stával.

O rovnováhu lodi jest rovněž důmyslným způsobem velmi pečlivě postaráno. Tomu slouží tři vodní nádrže, z nichž jedna se nalézá v podélné ose lodní, ostatní dvě pak na zádi po obou stranách. Prostřední nádrží zmenšuje se značně hourácení lodi na neklidném moři, kdežto oběma nádržemi zadními lze rovnováhu lodi ve směru příčném co nejdokonaleji vyvážiti.

Jermak koná své výtečné služby v Baltickém moři již druhým rokem. Prorážeje led až do tloušťky 1,5 m drtí a drobí jej na šířku 200 m a způsobuje tím v ledové vrstvě průplav, jímž i veliké válečné lodi beze vší překážky proplouti mohou. Pro tyto severské krajiny jest práce těchto lodí nedocenitelným dobrodiním; neboť byť i nebylo možno udržovati po celou zimu stálé spojení mezi zamrzlými přístavy oněch břehů, přece lze alespoň občas plavbu mezi nimi umožniti. A již to má zejména pro obchod veliký význam.

Podobná loď zřízena byla pro letošní zimu také na jezeře Bajkalském. Jejím účelem však jest, nejen drtiti led a umožňovati plavbu po jezeře, nýbrž zároveň přepravovati železniční vlaky na trati sibiřské. Tato obrovská trať dostavěna jest od evropských hranic až po jezero k Irkutsku; avšak trať kolem jezera dosud hotova není, tak že jest nutno vlaky na prámech přes jezero přepravovati, aby od Myšovskaje zase po kolejích dále jeti mohly.

Avšak v zimě zamrzá Bajkalské jezero obyčejně od polovice prosince až po květen; a právě pro tuto nesnadnou službu dala ruská vláda rovněž u firmy Armstrong, Whiteworth et Cie sestrojili mohutného drtiče ledu, jenž by zároveň byl lodí přepravnou. Loď tato dopravena byla po sibiřské dráze, v součásti rozložená, načež na jezeře byla zase sestavena. Lodi té dáno jméno Bajkal.

Bajkal má na palubě troje koleje a může tudíž současně pojmouti vlaky tři, a to z pravidla dva vlaky nákladní a jeden osobní. Vlaky vjíždějí na loď přídou. Takto zatížený Bajkal razí si cestu ledem, na 1 m tlustým, rychlostí 24 km za hodinu. Také Bajkal má na přídě velkou vrtuli ssací, na zádi pak dvě vrtule poháněči.

V těchto severních šířkách staví se sama příroda po velikou část roku nepřátelsky proti moderním dopravním snahám obyvatelstva. Avšak nicméně důmysl lidský i nad těmito zdánlivě nepřemožitelnými překážkami vítězí zase za pomoci jiných sil přírodních, které si postupem času byl podmanil a svými věrnými služebníky a oddanými pomocníky byl učinil.

Tak stává se člověk skutečně světa pánem i vládcem!




Debata k článku 'Ruský ledoborec Jermak (1901)'
originální zdroj, ze kterého tento historický článek pochází:
Věda a práce 1901, autor neuveden.


datum digitalizace a zveřejnění historického článku na internetu:
18. července 2017





vytisknout článek



Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly sepsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
Nejsou na nich prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

© 2011 - 2017 Bejvávalo.cz - další publikování a šíření obsahu serveru je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Bejvávalo.cz

  ISSN 2570-690X

Naše další projekty: