Láska ve spodních vrstvách.

Mladý muž, obrněný poznáním života kolem sebe a pevnými zásadami životními, nejen nemusí, ale také nemůže odepříti si pohled do života nezdravého, který se čím dále tím více šíří, podrývaje půdu společnosti.

Jedná se tu především o ženy: chce tedy pozorovati demoralisované ženy.

Povrchní pozorovatel ovšem praví hned, ty že najde v nočních kavárničkách a vinárničkách, na pochybných maškarních plesích, v zákulisích menších divadel, na nočních promenádách.

Ano, najde je tam. Ale najde je také jinde, a skoro v témže množství. V elegantních salonech vznešeného světa, v útulném boudoiru měšťanské dámy, a v domech, kde by je nikdo nehledal. Tam všude můžeme zkoumati demoralisovanou ženu.

Hřích má obyčejně lesklý nátěr. Mladý muž jde po ulici, když mu tu padne do oka mladé, hezké děvčátko, v prostém, ale slušném šatě, ubírající se rychle za svým povoláním.

Muž mimoděk se ohlédne za ní, neboť harmonie forem a pohybu upoutá každého muže, ať se blíží s jistým úmyslem k ženě čili nikoliv. Krátký, ale prudký pohled z očí dívky spočine na něm. Mladý muž není takovým znalcem žen, aby hned věděl, s kým má co dělati.

Je mimoděk upoután a sleduje onu dívku. Náhoda jim přeje, že mohou dnes neb zítra zapřísti malý rozhovor, a jak to již bývá, je následkem toho nevinné dostaveníčko. Mladý muž, řídě se naším návodem, vyšel si vlastně pouze na výzkumnou cestu, jsa úplně dalek každého dobrodružství. Ale je přece jen mlád a nezkušen, a horká krev ho unese dále, než zamýšlel — pak teprve vystřízliví, když pozná, že měl co dělati s obyčejnou dámičkou z polosvěta, která dovede svoje výdělečné choutky skrývati výborně pod nevinnou maskou počestné švadlenky.