Jak se vyrábí margarín a jaká má zdravotní rizika

původně vyšlo: Česká hospodyně 1910, autor neuveden.
Chutná vám víc klasické poctivé máslo, nebo jste příznivci margarínů? Historický článek z roku 1910 vám podrobně popíše, jak se tehdy margaríny vyráběly a jaká byla s jejich konzumací spojená rizika.


Margarin

Margarin dělá značnou konkurenci máslu kravskému, jest to máslo umělé, vyráběné z loje.

Čerstvý hovězí lůj, pečlivě všech blan a masitých příměsků zbavený, dobře se vypere ve studené vodě, pak se strojem rozřeže a na to škvaří se při 60° C. za přídavku vody a jisté částky sody neb potaše. Rozpuštěný lůj vyčistí se a ponechá se v klidu v plochých, pocínovaných nádobách v místnosti, v níž po celý den udržuje se teplota 20—25° C.

Tím vykrystalisují z loje tuhé glyceridy (stearin: tristearin a tripalmitin) a oddělí se lisováním od tekutých ještě olejů (od roztoku stearinu a palmitinu v oleinu) či od tak zv. oleomargarinu, který ve chladu tuhne na hmotu máslovitou a často neupravený ještě přichází již do obchodu a slouží ku maštění pokrmů. Zbylá, pevná součást v lisu slouží pak ku výrobě stearinu (na výrobu svící atd).

Oleomargarin, aby získal vzhledu másla pravého a tak byl prodejnější, připravuje se dále na máslo umělé. Aby se mu dodal vzhled a chuť másla pravého, smíchá se s mlékem, aetherem maselným, přimísí se k němu 10 % oleje sezamového, někdy ještě i jiné oleje, a vrtí se způsobem u másla obyčejným. Barva žlutá dodává se mu žlutým rostlinným barvivem t. zv. orleanem. Navrcený margarin se ve vodě prohněte a prosolí, podobně jako máslo.

Teplota, na kterou nechávají lůj ustydnouti a při které ho po ustydnutí lisují, nebývá vždy stejná; každá továrna pracuje svým způsobem; nechá-li se lůj krystaio-vati při teplotě vyšší (40 0 C.), vykrystaluje menší část pevných tuků a výtěžnost margarinu jest vyšší, tím však margarin jest tužší (více podobný loji), proto pak se musí přidávati více olejů (bavlníkového i jiného).

Jiné továrny zas, aby vyrobily margarin co do chuti i vzhledu od pravého másla těžko rozeznatelný, podrobí lůj nejdříve t. zv. umělému zažívání, t. j., máčejí jej nějakou dobu v tekutině, kterou dostali vymočením jemně rozřezaných žaludků ovčích a vepřových v slabém roztoku kyseliny solné, za přítomnosti jisté dávky fosforečnanu vápenatého.

Je-li margarin připraven z čerstvých surovin a pečlivě, má značnou podobnost s máslem kravským, hodí se především ku mazání na chleba, k vaření a pečení. Bohužel, připravují jej továrny nezřídka ze surovin úplně zkažených, falšují jej lacinějšími tuky; suroviny zkažené snaží se napraviti přečišťováním tuků kyselinou sírovou a dusičnou.

Někdy mrtvolné jedy ve žluklých tucích, z masitých součástí, podaří se jim sice odstraniti, staly se však případy (v jisté hamburské továrně), že jedy též odstraněny nebyly ; v zápětí neopatrnost továrny odpykalo životem na sta konsumentů.

Proto daleko vhodnější než margarin jsou náhražky másla původu živočišného: sádla a lůj přímo, do jisté míry i másla rostlinná: máslo palmitové, palmové, kokosové atd., ovšem, pokud zase z čerstvých, nezkažených surovin byla vyrobena a pokud stářím na jakosti neutrpěla.

U nás výroba a prodej oleomargarinu, margarinu, umělého másla a sádla podléhají nařízením zvláštního zákona. Prodávají-li se v malém, v obalech papírových, musí obal býti označen pruhem červeným, nejméně 2 cm. širokým ; při prodeji ve velkém označiti jest schránku, bednu, sud atd. červeným pruhem, alespoň 10 cm. širokým, na němž zřetelně musí býti napsána firma výrobce a obsah schránky. Váží-li schránka s tukem nad 3 kg., musí býti opatřena plombou, úředně registrovanou.

Margarin nejvíce vyrábí se v Unii (často z nejhorších surovin), dále u nás, ve Francii a Holandsku. My vyvážíme ročně kol 30.000 q margarinu za hranice v ceně 2½ mill. K. a kol 9.000 q strojeného másla v ceně skoro 1 mill. K. ; náš vývoz pravého másla do zahraničí obnáší 58.000 q v ceně 10 mill. K. ročně.

Pozoruhodno jest, že právě státy, které mnoho pravého másla vyvážejí, mají naopak velký přívoz margarinu, což platí zejména o Dánsku a Holandsku.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1910, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
13. srpna 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.