Neuvěřitelné krutosti na zvířatech, které se dějí v kuchyni

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Česká hospodyně 1910, autor neuveden.
Máte rádi dobré jídlo? Jistě, kdo by neměl. Článek z roku 1910 vám ale popíše, že někdy dobré jídlo vzniká za cenu strašlivého týrání zvířat.
Následující text pochází z roku 1910

Ukrutnosti v kuchyni.

V mnohých místech zřizují se spolky proti týrání zvířat, i časopisy rozepisují se o ukrutnostech a surovostech majitelů a ošetřovatelů němých tváří, kárajíce a povzbuzujíce je k lepšímu zacházení se zvířaty jim svěřenými. To jsou většinou mužští, od kterých se neočekává tolik útlocitu jako od něžných hospodyněk a kuchařek, o nichž, jako o ženských jemných bytostech myslíme, že nejsou nějaké ukrutnosti ani schopny.

A přece často se stává, že taková něžná ručka, citlivé jinak dámy, která nad hrůzným vypravováním do mdlob padá a vlasy jí vstávají, vykoná ukrutnost nesrovnávající se s jemným dobrým srdcem a ženskou citlivostí. Máme hlavně na paměti mnohé nepřístojné zvyky v kuchyni, které by se měly odstraniti a jež zde uvedeme.

Již krmení hus šiškami považuje se s mnoha stran za trýznění zvířat; není však tak zlé, jak kladení raků do studené vody a ponenáhlé jich vaření ; toť přece ukrutnost v pravém slova smyslu.

Rovněž kuchají-li se raci, neb stahuje-li se úhoř za živa, ryby oškrabávaji, žáby přeřezují též za živa, nesvědčí to o útlocitu kuchařky. Drůbež se ovšem zabíjeti musí, má se to však státi okamžikem a na místech takových, aby bylo zvíře ihned zabito.

Právě s raffinovanou ukrutností počínají si ty, které selata metlami do smrti umrskávají, je prý maso křehčí, neb které krocanu nalijí do chřtánu vařícího kořeněného vína, aby žhavým tím nápojem bídně zahynul. U nás se to však nestává.


Největšími mistry v trápení zvířat jsou však Číňané.

Některé příklady uvedeme. Nad oheň do pánve se vloží kus másla, a uchystá se cyenský pepř, sůl a jiné koření; na to se vezme kuře, house nebo kachna, a drží se živá tak, aby se nohy dotýkaly žhavé pánve. Následkem přílišného horka stahuje se krev zvířete do noh, které počnou mocně nabíhati. Občas vloží se nohy do připraveného koření a opět drží nad pánví. Po několikerém opětování vproudí všechna krev zvířete do noh, tak že tyto až na několik palců naběhnou a při tom jsou okořeněny. Požívají se jenom nohy.

Jiný recept: Utvoří se z hlíny malá ohrada v prostoře 2—3 stop a obežene se ve vzdálenosti 2 stop opět malou zídkou. Do této zevnější prostory vloží se živé jehně a nádoby s vínem, octem, kořením, solí a t. d. ; ve vnitřní ohradě zatopí se pořádný oheň. Následkem velikého horka pocítí zvíře velkou žízeň, hledajíc východ běhá úzkostlivě v ohradě a pije z nádob připravené tekutiny. Když všechno vypije, klesne vysíleno, načež jest v krátkosti nadobro upečeno.

Také želvy se podobným způsobem připravují. Želva dá se do hrnce s vodou a postaví se na oheň. Ve víku hrnce jest otvor právě tak velký, že jím může želva hlavu prostrčiti. Jakmile počne voda vařiti, hledí zvíře dostati hlavu na čerstvý vzduch a prostrčí ji otvorem víka. Tu jí podávají hojně kořeněného vína, které hltavě polyká. To trvá lak dlouho, pokud má zvíře sílu, hlavu venku udržeti; poněvadž má želva velmi tuhý život, trvá napájení tak dlouho, až úplně jest uvařena.

Ještě jednu ukrutnost se želvou konají rybářské ženy na Ceyloně, prodávající na trhu maso želví; vyřezávají živým želvám maso kupcům po kusech dle přání. Položí při tom želvu na záda, a zvíře jsouc vysazeno žhavým paprskům slunce a břitkému noži ukrutných žen, snáší hrozná muka, majíc hlavu a srdce živé ještě tehdy, když již ze skořápky ostatní maso vyřezáno jest.

Zdaž vše to nevzbuzuje ošklivost? Protož, něžné kuchařky, mějte soucit s ubohými obětmi kuchaření a zamezte týrání zvířat v kuchyni.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1910, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. června 2018


Diskuze k článku „Neuvěřitelné krutosti na zvířatech, které se dějí v kuchyni“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.