Hvězdář Camille Flammarion opakuje v Pařížském Pantheonu historický pokus Foucaultův.

Hvězdář Camille Flammarion opakuje v Pařížském Pantheonu historický pokus Foucaultův.

Letošního podzimku bylo tomu padesáte let, co proslulý francouzský fysik Leon Jean Foucault, fysik hvězdárny pařížské, stal se světoznámým svým pokusem s kývadlem, jímž přímo dokázal, že se naše země otáčí kol své osy.

Každé kývadlo hledí následkem setrvačnosti zachovati rovinu kyvů, v níž do pohybu bylo uvedeno, i když se závěsný bod, nebo lépe řečeno, hmota jej nesoucí, uvede v rotaci. Tak je tomu i s naší zeměkoulí, ač otáčejícího se pohybu jejího vlastně neznamenáme. K pokusu svému sestrojil Foucault r. 1852 zvláštní přístroj, gyroskop, stroj kývadlový, jímž konal své pokusy v pařížském Pantheonu.

Akademie pařížská použila letošního jubilea a vykonala na popud proslulého hvězdáře Flammarion a, jenž znám jest také u nás ze sensačního spisu svého »Konec světa«, v těchže místnostech Pantheonu opakování pokusu Foucaultova.

Slavnost konána dne 12. října za předsednictví Chaumiéa, ministra vyučování. Užito bylo při ní olověné koule 20 kg. těžké s měděnou osou, kterážto koule nesena byla jemnou strunou 0,72 mm. silnou, a otáčením koule dokázána poznovu absolutní jistota zákona Foucaultova.