Hokej: třetina dlouhá 15 minut a další zajímavá historická pravidla hokeje

Český hockeyový tým, vítězové mistrovstí Evropy v roce 1911.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Stručný přehled nejdůležitějších pravidel pro kanadský hockey.

Hřiště (kluziště).

Hřiště musí býti nejméně 18 m široké a 50 m dlouhé, nejvýše pak 33,50 m široké a 76 m dlouhé. Tyto krajní rozměry musí býti bezpodmínečně zachovány. Nejvhodnější velikost hřiště jest délka 56 m při šířce 26 m. Branky jsou postaveny na obou koncích hřiště uprostřed kratších stran, otevřenou stranou směrem do středu hřiště, při čemž branková čára je souběžná s kratší stranou hřiště a jest od ní vzdálena alespoň 1,50 m, nejvýše však 4,50 m, podle velikosti hřiště. Tmavá čára, široká 2,5 cm, budiž vyznačena na ledě nebo v ledě mezi oběma brankovými tyčemi každé branky a prodloužena o 30,5 cm na každé straně. Z konců těchto vzdáleností budiž vedeny kolmo do předu souběžně 2 čáry udané tlouštky o délce 152,5 cm. Jejich spojením v konečných hodech čarou dlouhou 244 cm získá se čtyřuhelník rozměrů 244 cm x 125,5 cm, jenž se nazývá »brankoviště«.

Souběžně s čarami brankovými budiž vedena čára široká asi 5 cm přes celou šířku hřiště podle těchto směrnic: Je-li hřiště 60 m dlouhé či ještě delší buďtež tyto čáry naznačeny ve vzdálenosti 18 m od brankových čar, při délce pod 60 m buďtež vedeny v 1/3 vzdálenosti, dělící od sebe brankové čáry. Tyto čáry nazývají se »třetinové« nebo »1/3 hřiště«, jimi jest rozděleno hřiště na tři pásma, zvaná »obranné pásmo«, »střední pásmo« a »útočné pásmo«, jímž jest pro každé mužstvo ono, v němž se nalézá protivníkova branka. Tmavým bodem v průměru 30 cm budiž označen střed hřiště. Kolmo na střed brankové čáry ve vzdálenosti 3 m budiž vyznačen na ledě tmavý bod, označení to pro t. zv. trestné vhazování. Hřiště ohraničeno jest dřevěnou ohradou vysokou nejméně 25 cm. Rohy hřiště mají být podle možnosti zaobleny.

Branky.

Branku tvoří dva sloupky kolmé, 122 cm vysoké, vzdálené od sebe 183 cm, jichž hoření konce jsou spojeny příčkou. Branka je nahoře hluboká 40 cm, dole v rovině ledu 55 cm. Vrchní, postranní a zadní plochy branky opatřeny jsou sítěmi. Branka musí být upevněna řádně k ledu, aby se neposunovala.

Deska (puck).

Kanadský hockey hraje se plochou kruhovitou deskou, zhotovenou z tvrdé vulkanisované pryže, 2,54 cm vysoká (silná), o průměru 7,62 cm. Její váha nesmí býti menší než 141,5 g, ani větší než 170 g.

Hole.

Kanadský hockey hraje se holemi, které jsou čtvercového průřezu a jsou na dolním konci opatřeny plochou čepelí, která s rukojetí tvoří tupý úhel. Hůl nesmí býti v žádné části širší než 9 cm. Délka ploché čepele nesmí býti větší než 38 cm. Celková délka rukojeti měřena od horního konce k začátku ploché části, nesmí překročiti délku 134 cm. Hole musí býti ze dřeva, ovinutí páskami je však dovoleno. Hůl pro brankáře může býti širší.

Výzbroj brankáře a hráčů.

Chránítka pro brankáře jsou jen pro ochranu nohou a nemají za účel usnadňovali ochranu hranky. Chránítka na obou nohou nesmí býti širší 50 cm. Hráči ostatní mohou býti opatřeni výzbrojí, která je chrání, naprosto však nikterak výzbrojí, která by jim poskytovala neoprávněných výhod, nebo by mohla některého hráče poraniti. Druzí hráči nesmějí býti opatřeni výzbrojí brankáře.

Hráči.

Mužstvo sestaveno jest ze šesti hráčů, kteří jsou označeni podle toho, jaké místo zaujímají ve hře, takto: tři útočníci (pravé křídlo, levé křídlo, střední útočník), dva obránci (pravý a levý) a jeden brankář. Mimo jmenovaných šesti hráčů může míti každé mužstvo tři další hráče, jako výměnné náhradníky, kteří mohou vystřídávati hráče podle potřeby, avšak jen tehdy, byla-li hra soudcem zápasu přerušena. Nikdy nesmí býti na hřišti za jedno družstvo více než šest hráčů. Dovoleno je také míti náhradního brankáře. Tento však smí hráti pouze v brance a výměna může býti provedena pouze začátkem každého nového období hry.

Stane-li se brankář obětí nehody, která mu znemožňuje pokračování ve hře může náhradník nastoupiti ihned. Byl-li brankář soudcem vyloučen, smí býti po celou dobu trvání trestu nahrazen pouze jedním z hráčů hrajících v poli. Tomuto hráči je dovoleno hráti jako brankáři, ale nesmí použiti jeho výzbroje, vyjma hole. Všichni hráči musí býti očíslováni a nositi svoje číslo na zádech tak, aby bylo dohře viditelno.

Úbor.

Mužstva budiž oblečena v úhor barvami zřetelně odlišný, aby záměna nebyla možná. Pouze brankáři mohou míti úhor jiný než ostatní hráči, kteří musí býti oděni jednotně.

Činovníci při zápase.

Určený soudce (nebo dva soudci) je naprostým vedoucím hry. Proti rozhodnutí soudce není odvolání. Soudce je stanoven pořadateli a musí býti neutrální. Není-li možno získati neutrálního soudce, je jeho ustanovení přenecháno dohodě kapitánů obou mužstev. Soudce jmenuje měřiče času a brankové soudce, pokud možno neutrální. Je za ně odpověden a může je měniti kdykoliv během hry. Není naprosto povinen říditi se jejich rozhodnutími a rozhodne svrchovaně všechny sporné otázky spadající do jejich úkolu.

Trvání hry.

Mužstva hrají po tři období, z nichž každé trvá po 15 minutách, oddělená přestávkou 10 minut. Všechna přerušení, jež se přihodí během zápasu, budou připočtena ke skutečné době zápasu. V případě nerozhodné hry, může se pokračovati po dobu třikrát 10 minut čistého času s pětiminutovou prestávkou po každém 10 minutovém prodloužení.

Vítěz zápasu.

Vítězným mužstvem zápasu je to, které během zápasu získalo větší počet branek. Branky je dosaženo, když deska úplně proťala rovinu tvořenou brankovou čárou, brankovými sloupky a příčkou, přicházejíc zepředu. Branku nelze uznati, pakliže deska se brankové čáry ještě dotýká. V žádném případě nemůže soudce uznati branku, která ještě nebyla docílena, ať se bránící mužstvo dopustilo jakékoliv chyby, aby zabránilo docílení branky. Bylo-li branky docíleno chybně, ať již hráčem mimo hru, nebo kopnutím, nebo tělem, nebo tím, že bylo útočeno na brankáře, soudce branku neuzná.