Rekordně malý elektromotor

Liliputánský elektromotor.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Liliputánský elektromotor.

Zhotoveni titěrných předmětů poskytuje vždy velikých obtíží, avšak tyto dosahují zajisté největší míry, jedná-li se o elektromotor, který jest vedlejším obrazcem znázorněn ve skutečné velikosti.

Motorek má chod zcela pravidelný. Jest to malý zázrak, který byl vykonán Gastonem Trevetem, hodinářem a elektromechanikem.

Motorek jest dvoupólový, derivační, s Grammovou kotvou. Výška induktorů jest 14,5 mm, jich délka 9,6 mm a šířka 5,3 mm, při základně jsou široké 7,6 mm. Cívky na induktorech sestávají asi ze 600 závitů drátu. Průměr kotvy jest 6,2 mm. Kotva jest železný váleček, na jehož obvodu jest 12 drážek, aby se usnadnilo vinutí, které sestává ze 4 vrstev drátu a dělí se na 6 sekcí. Isolace kotvy proti vinutí byla vykonána klejovaným tenkým papírovým pásem, který byl navinut do drážek.

Vinutí sestává ze 288 závitů měděného drátu o tloušťce 0,05 mm účinná délka drátů jest 1,67 m. Na jednom konci hřídelíku, na který jest kotva nasazena, jest připevněn kollektor měděný, sestávající ze 6 lamell, vzájemně isolovaných ebonitem. Tyto jsou vyříznuty z jediného kusu a souvisí vespolek vrstvou, silnou 1,1 mm. Dva kmusky ze slonové kosti svírají lamelly, které jsou nasazeny na mosazné trubičce a drženy šestihrannou maticí šroubovou.

Mosazná trubička jest pevně natažena na hřídelík. Konce vinutí na kotvě jsou připojeny k lamellám pomocí malých šroubků. Hřídelík jest uložen ve dvou konsolkách, které jšou připevněny na induktorech. Stříbrné kartáčky jsou tlačeny na kollektor pomocí prstenu a ploché zpružiny, které jsou připevněny šroubem. Na druhém konci hřídelíku jsou dva malé kotoučky. Elektromotorek spotřebuje 0,2 amperu při napětí 3,5 voltů, tudíž 0,7 wattu. Svědčí o veliké trpělivosti a neobyčejné dovednosti svého původce.